Formou zápisků podané zážitky mladé ženy z doby protektorátních úzkostí a starostí.
Antonín Procházka Boeken






Antonín Procházka 1882-1945
- 394bladzijden
- 14 uur lezen
Básnická sbírka jejímž tématem je stárnutí žen. Svoji pozornost postupně věnuje oslavě jednotlivým částem ženského těla. VII. vydání. S touto sbírkou souvisí i pozdější báseň Mladé ženy, která opěvuje krásu mladých žen. Podobně jako u Starých žen se věnuje jednotlivým částem ženského těla.
Paměti polistopadového politika a ústavního soudce Antonína Procházky (1927–2006) ukazují celý jeho život, s velkým důrazem na závěrečné patnáctiletí. Vynechána přirozeně nejsou léta prožitá v komunistickém kriminále ani „bezčasí“ normalizace. Zajímavými postřehy přímého účastníka je dokreslován politický vývoj po roce 1989, s pochopitelným důrazem na činnost federálního a posléze republikového ústavního soudu. V pohledu na vybrané konkrétní kauzy, jež Antonín Procházka jako ústavní soudce řešil, vystupuje integrita jeho myšlenkového profilu. Vydávané paměti jsou unikátním svědectvím o neobyčejném životě neobyčejné osobnosti.
Staré pověsti české
- 112bladzijden
- 4 uur lezen
Vydejte se s námi do časů minulých, o nichž vyprávějí následující krásné pověsti. Dozvíte se, o tom, odkud a kam přišli staří Čechové, proč kněžna Libuše musela rozsoudit znesvářené sousedy, jak získal Břetislav krásnou Jitku, kterak zemřel Václav IV., koho poslouchal golem, jak byla postavena Hladová zeď či Karlův most nebo co prorokoval Jan Kozina. Odhalte stará tajemství naší minulosti na dlouhé cestě dějinami. Děti jim naslouchají již po generace, a tak jsme je pro ně převyprávěli moderním, snadno srozumitelným jazykem. Příběhy jsou výborně doplněny překrásnými ilustracemi, které potěší oko každého, nejen malého čtenáře.
Nejznámější z Čechových broučkiád - Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do patnáctého století - líčí historii pražského domácího pána Matěje Broučka, který se z hradčanské hospůdky Vikárky rázem octne v době husitské, v předvečer památného vítězství Žižkova na Vítkově. Autor popisuje prostředí husitské Prahy i život v ní a heroickým prostředím provádí svého nehrdinského hrdinu. Neopomíjí využití komického účinu okolností plynoucích z různého způsobu života ve dvou tak vzdálených stoletích, ale zdůrazňuje především kladné rysy husitství: jeho obětavost věci národní, statečnost, odhodlanost položit za pravdu a národ život i majetek, a celý onen pathos kolektivního nadšení, které pomáhalo lidu zvítězit nad panskou přesilou.
Cyklus veršovaných novel, klasické dílo, v němž ve stínu lípy u venkovské hospůdky vyprávějí životní příběhy sedlák, krejčík, učitel, vysloužilý voják, hostinská, pojezdný, potulný houslista a mlynář. Příběhy vážné i humorné,v nichž kontrastují dálky a domov, léto a zima, stáří a dětství, představují básnickou oslavu českého kraje i hlubokých citových vztahů, jimiž prostý člověk lne k rodné zemi.



