Exploring a complex idea that emerged around 1800, the author examines the German intelligentsia's perception of the United States as both a land of opportunity and a home for greedy hypocrites disconnected from higher culture. Throughout the Romantic period and into the Cold War, this theme evolved with each historical shift, yet its core remained consistent, reflecting the nuanced relationship between German views and American society.
Exploring the perception of the United States by German intellectuals since 1800, the book delves into a complex relationship marked by admiration and criticism. While many viewed America as a land of opportunity, a segment of the German intelligentsia critiqued it as a realm of greed and cultural estrangement. Throughout the Romantic period and into the Cold War, this ambivalence evolved, reflecting the changing dynamics of German history while maintaining a consistent core theme of cultural critique.
Die große Interpretation des 20. Jahrhunderts Dan Diner untersucht das politische Geschehen im 20. Jahrhundert auf zwei Ebenen, zum einen die Ebene der vordergründigen Konfrontationen von Werten und Ideologien, zum anderen die Ebene der traditionellen Konfliktlinien von Hegemonie und Nationalität, die bis ins 19. Jahrhundert zurückreichen. Das Hauptgewicht seiner Darstellung liegt auf der katastrophischen ersten Jahrhunderthälfte, wobei er die Ereignisse von der europäischen Peripherie her in den Blick nimmt, bislang verborgen gebliebene Beziehungen aufdeckt und neue Interpretationen vorschlägt.
Dieses Buch erzählt die Anatomie des Zweiten Weltkrieges aus einer ungewohnten Perspektive: Im Zentrum des Geschehens steht das jüdische Palästina, gelegen am Schnittpunkt der europäisch-kontinentalen und außereuropäisch-kolonialen Wahrnehmung. Die Kernzeit dieser raumgeschichtlich angelegten Erzählung liegt zwischen dem Abessinien-Krieg 1935 und den Schlachten von El Alamein und Stalingrad 1942. Die Verschränkung zweier, für sich jeweils anderer Kriege - dem Zweiten Weltkrieg und dem Kampf um Palästina - konstruiert das eigentliche Drama der Erzählung und durchzieht als roter Faden das Buch. Es entsteht ein dichtes Gewebe von Ereignisfacetten, das im global geschilderten Großereignis des Zweiten Weltkrieges durch eine besondere Sicht bislang wenig beachtete Konturen hervortreten lässt
Výkladu a popisu událostí druhé světové války bylo věnováno bezpočet knih. Přesto stále vznikají nové: pohled na více než osmdesát let staré události se neustále vyvíjí a názory se různí. Mezi politiky a ve společnosti obecně stále najdeme dost takových, kteří se při obhajobě svých postojů nadále odvolávají na druhou světovou válku. Dodnes platí, že konflikt v podobném rozsahu naše civilizace nikdy předtím nezažila, tato válka navíc umožnila i jednu z nejtragičtějších kapitol dějin lidstva, holokaust.Izraelsko-německý historik Dan Diner nabízí ve své poslední knize pohled, který by mohl být zajímavý i pro českého čtenáře: vypráví o událostech v židovské a arabské Palestině v druhé polovině třicátých let 20. století a během druhé světové války, kde sice žádné boje mezi Spojenci a Osou neprobíhaly, ale kde se neméně urputně bojovalo o budoucí osud židovské i arabské komunity. Diner ale nezůstává jenom u chronologie událostí: popisuje druhou světovou válku optikou „jihu“, tedy z jiného místa, než jsme my Evropané zvyklí. Při pohledu z Palestiny navíc vyniká skutečně globální charakter tohoto konfliktu, kde všechno souviselo se vším.Uvidíme bojiště i události doslova z celého světa: sionistické aktivisty, arabské povstání v Palestině, soupeření Ruska a Japonska na Dálném východě, spojenectví Hitlera se Stalinem, které se rozpadlo po německém útoku na Sovětský svaz, problémy britského impéria v Asii, Africe i Irsku, nacionalistické hnutí v Indii, nepokoje v Iráku a Íránu, zájmy Spojených států v Pacifiku i v Evropě, osudy polské Andersovy armády, tragédie evropských Židů v továrnách na smrt a mnoho dalšího – Diner přesvědčivě ukazuje, že události druhé světové války lze pochopit jen jako celek. A v tomto globálním propletenci se odehrávala i tzv. „jiná, malá válka“, ve které si Židé museli v Palestině i jinde vybojovat právo na další existenci.
Amerika ist wenig geliebt. Je nach politischer Couleur wurden ihm seit eh und je Kulturlosigkeit, schnöder Materialismus oder zynischer Imperialismus vorgeworfen. Trotz aller nach dem 11. September 2001 abgelegten Lippenbekenntnisse verkehrte sich die bekundete Solidarität schon bald in demonstrative Distanz, die weit über kritische Einwände in Detailfragen hinausreicht. Der dabei aufscheinende Antiamerikanismus ist beileibe keine Erfindung der deutschen politischen Kultur allein. Vielmehr stellt er einen Reflex traditionsverhafteter Gesellschaften oder Gruppen gegenüber der anbrandenden Moderne dar. Dies galt historisch für Europa, hat sich aber im Gefolge der Globalisierung zu einem universellen Phänomen ausgeweitet. Heute dienen die USA als Projektionsfläche für alle Übel dieser Welt. Antiamerikanismus ist zum Echo der Globalisierung geworden.
Was war das 20. Jahrhundert, und was bleibt von dieser Epoche? Dan Diner legt eine tiefenscharfe Deutung des Säkulums vor, das durch die Konfrontation von Werten und Ideologien geprägt wurde, dem aber auch die traditionellen Konflikte um nationale Hegemonieansprüche ihren Stempel aufdrückten. 'Auf dieses Buch wird man immer wieder zurückgreifen. Dan Diner ist sein Meisterwerk gelungen.' Bruno Schoch, in: Die Weltwoche
Kniha podává univerzální výklad dějinných událostí, které se odehrály v „krátkém", ale na změny bohatém dvacátém století (1914-1989). Dan Diner nevrší jen nová fakta, ale předkládá originální interpretace důležitých událostí a odhaluje doposud skryté souvislosti, které spoluvytvářely dramatické dějinné příběhy. Kniha pojednává o základních tendencích minulého století, k nimž patří zejména ideologizace politiky, převratné účinky nového způsobu vedení boje v obou světových válkách a rostoucí vliv USA. Vysvětluje též rozhodující děje dvacátého století a jejich následky: intervenční války, pokusy o revoluční uchopení moci, úpadek demokratické politiky, masové vraždění, pogromy a genocidy, národní socialismus a stalinismus, studenou válku jako období neutralizace konfliktu velmocí a v neposlední řadě též proces dekolonizace a evropské integrace. Předností publikace je zasazení interpretace do širšího rámce moderních dějin od sklonku 18. století, důraz na nově chápané politicko-kulturní dějiny a především schopnost autora přemýšlet o vztazích mezi pamětí, stereotypy historického výkladu a naší možností porozumět dějinám.
Dem Historiker Dan Diner, einem der besten Kenner der komplexen nahöstlichen Konfliktlage, gelingt es auf überzeugende Weise, die Ursachen dieser Entwicklungsblockade zu benennen. Der diagnostizierte Stillstand ist weniger dem Islam als Religion geschuldet als vielmehr spezifischen sozialen, ökonomischen, kulturellen und politischen Gegebenheiten des Vorderen Orients. Sie führen zu einer Allgegenwart des Sakralen auch in Bereichen, aus denen es andernorts auf dem Weg in die Moderne verdrängt worden ist. Historisch argumentierend und aus einer Fülle kaum bekannter Quellen schöpfend, eröffnet Diner einen neuen, erhellenden Blick auf eines der brisantesten Problemfelder unserer Zeit.
