Václav Janoščík Boeken

Současná akceleracionistická filozofie čím dál více slouží jako jistý bod propojení, který v sobě propojuje různorodé pokusy o přeformulování dřímajících společenských možností, odcizených kánonů, i mimolidské estetiky, které v současném diskurzu rezonují. V kontextu těchto probíhajících debat chceme vznést následující otázky: Jakým způsobem můžeme, tváří v tvář společenským výzvám i širému prostoru dalekého vesmíru, smysluplně působit? Jak odhodit pouta současnosti? Jaké jsou možnosti a podmínky spekulativního a akceleracionistického diskurzu, a jaké výsledky můžeme od takového projektu očekávat? Toto je smysl Reinventing Horizons. The current state of accelerationist philosophy increasingly appears to serve as a point of coalescence for various attempts at redefining diverse potentialities, estranged objectivities and inhumanisms which circulate the contemporary discourse. We attempt to add to these discourses by asking the following questions. What can we do within the confines of present conditions, while facing these challenges, agencies and vast spaces beyond? How can we unbind the shackles of the present? What are the possibilities and conditions of speculative and accelerationist discourses, and what are the investments and aspirations for such an endeavour? That is what we mean by Reinventing Horizons.

Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy konané od 11.11.2023 do 11.2.2024 v zóně 8smička v Humpolci. Náš svět je elektrosvětem. Jen stěží si ho lze bez všudypřítomné, a přitom téměř neviditelné a neslyšitelné elektrické energie představit. Je tajemná, nepostradatelná, smrtelně nebezpečná i životně důležitá a začínábýt i inteligentní. Projekt Volt-Age nabízí prostřednictvím spolupráce skupiny umělců a dvou praktikujících odborníků vhled do elektrizujícího světa magické energie. Výstava spojuje několik autorů, kteří k sobě mají blízko nejen proto, že dlouhodobě spolupracují na mnoha projektech a sdílejí společné prostory ateliéru, ale propojuje je i samotný fenomén elektřiny, jenž prostupuje tématy jejich tvorby. Klíčovou roli v projektu Volt-Age hraje setkání a spolupráce umělců se dvěma svéráznými postavami, které jsou svázané s Humpolcem a jeho blízkým okolím, a díky své profesi a vášni jsou spjaté s údržbou a montáží vysokonapěťové sítě. Oba svůj život zasvětili elektrickému proudu, napětí a jeho bezpečnému rozvádění až do našich domovů. Kamil Machyán, místní elektrikář, již od dětství posedlý sbíráním izolátorů vysokého napětí a František Daněk, principál a strůjce kolosálního Muzea izolátorů a bleskojistek poblíž nedaleké Obrataně.

Co když je naše komplikovaná současnost vlastně detektivkou bez jasných viníků nebo detektivů? Velmi populární žánr detektivních vyprávění nám tak může poskytovat napětí při hledání vraha, ale tyto příběhy nám také mohou pomoci vyrovnat se s traumatizující realitou, s problémy s naší identitou nebo se sdílením. Kniha Napínat současnost. Detektivní pátrání po sdíleném světě se ubírá dvěma hlavními směry. Popisuje dynamiku detektivního vyprávění počínaje klasickou literaturou (Raymond Chandler) přes ikonické filmy (Okno do dvora, Memento) až po seriálové narativy (Rodina Sopránů, Znovuzrozeni, Na jezeře a Rectify). Druhou linií knihy je hledání filosofie přítomnosti, která čerpá především z post-strukturalismu a afektivního obratu, a směřuje k originálnímu pojetí politiky identit a reality. Kniha se pokouší pátrat v obou směrech – čte detektivní fikci prizmatem filosofie a podrobuje filosofii investigativnímu zkoumání. Dochází tak k reinterpretaci detektivního vyprávění jako součásti hledání časové orientace, jež by nám dokázala poskytnout něco stejně důležitého, jako je sdílený koncept současnosti. Jinými slovy, detektivové se snaží nejen identifikovat vraha, ale také rozklíčovat obraty a zlomy v čase, jimiž se naše současná situace vyznačuje.

Žijeme v éře superhrdinských blockbusterů, ale zároveň také obrovského nadbytku kritické literatury, která reflektuje všechny aspekty naší reality, samozřejmě včetně samotné populární kultury. Abychom se v těchto podmínkách zorientovali, musíme pochopit, jak se vyvíjela současná popkultura, ale také její kritika. V knize Václava Janoščíka čtenáři najdou nejen zvláštní a napínavou genealogii kritické teorie a superhrdinů – ve které vedle sebe stojí Superman a Adorno, Watchmeni s Temným Rytířem a Deleuzem, nebo Joker, Avengers a Bernard Stiegler –, ale autorův spekulativně-historický a popfilosofický projekt nabízí některé originální odpovědi na ambiciózní otázky dneška: Co přesně superhrdinové představují, nebo jakých problémů jsou symptomem? Co je kritická teorie dnes a jak se vyvíjela v průběhu posledního století? Jak byla formována psychoanalýzou, marxismem nebo poststrukturalismem? Co je dialektika nebo úkol myšlení? Jaké sny minulosti (20. století) realizujeme svými současnými životy (v 21. století)?

Spekulativní fikce, experimentální či konceptuální texty na pomezí odborné a literární produkce vytyčují prostor, který je na jedné straně nesmírně aktuální vzhledem k současným filozofickým a společenským problémům (spekulace, realismus, postpravda, akcelerace), ale na druhé představují v českém prostředí dosud velmi opomíjenou formu. Knihu Nespavost formuje nikoli téma, žánr či forma, ale spíše určitý rytmus a čas. Tvoří ji soubor datovaných zápisků a textů, které reagují právě na proměny a průběh v čase, ať už se jedná o osobní, často ironické postřehy, nebo o pokusy vymezit určité filozofické východisko vůči současnosti. Součástí publikace je doslov, vysvětlující základní východiska spekulativní fikce, stejně jako seznam literatury a bibliografické odkazy. Ilustrace Tomáš Vaněk.

Kniha Spekulativní kresba: 2011-2014 německého filosofa Armena Avanessiana a kreslíře Andrease Töpfera je jednou z nejdůležitějších současných reflexí pracujících s průnikem filozofického a uměleckého myšlení. Čtenářům představuje kresbu nejen jako ilustraci textu, ale i jako médium, prostřednictvím kterého lze komunikovat a zprostředkovávat současné myšlení o světě. České vydání je doplněno o aktualizovaný úvod z pera Armena Avanessiana a autorský doslov v podobě odborné studie od překladatelů knihy Kataríny Hládekové a Václava Janoščíka, v níž autoři nabízejí analýzu knihy samotné i její oborovou kontextualizaci.

Publikace k výstavě Práce na budoucnosti Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského s esejí Dělat, mluvit, myslet, odpočívat / Umění a práce na budoucnosti kurátora a filosofa Václava Janoščíka a vizuálem grafického studia DIP.

Sborník devíti esejů zahraničních filozofů je úvodem do problematiky současného filozofického realismu v rámci rozmanitých proudů objektově orientované ontologie, nového materialismu či spekulativního realismu. Úvodní studie Lukáše Likavčana, Václava Janoščíka a Jiřího Růžičky umožňuje českému akademickému a uměleckému publiku zorientovat se v základních koordinátech současného spekulativního myšlení a následujících devět přeložených textů tento členitý terén mapuje a poskytuje nejnovější vhledy do ontologie, epistemologie, environmentální a politické filosofie či teorie vědy. Mezi texty můžeme najít racionalisticky laděné statě badatelů a badatelek jako Alain Badiou, Quentin Meillassoux nebo Ray Brassier, objektově orientované a materialistické koncepce Leviho Bryanta, Timothyho Mortona, Jane Bennettové či Isabelle Stengersové, stejně jako politicko-teoretické intervence Rezy Negarestaniho a xenofeministického kolektivu Laboria Cuboniks. Tyto eseje slouží jako vstupní brány do širokého spektra debat odehrávajících se na samém čele filosofické avantgardy dneška, která se snaží vypořádat s dědictvím (post)kantovské filosofie, fenomenologie, analytické filosofie i poststrukturalismu. Novým způsobem se tak zde pokládají staré otázky poznatelnosti věci o sobě, architektury lidské kognice, postavení člověka v planetární síti mimo-lidských aktérů či možnosti univerzalistického emancipačního projektu.