Jakub Hauser Boeken

Fotograf Pavel Hokynek se narodil v Bratislavě roku 1943, žije v malé vesničce Hřebeč u Kladna. V roce 1965 ukončil na universitě studia technického směru, jako inženýr se i několik roků živil. Ale během dalších let si zamiloval fotografii a v době komunistické totality začal spolupracovat s různými časopisy a hudebními vydavatelstvími / Panton, Supraphon /, kde uplatnil svůj výtvarný talent. To pokračovalo až do roku 1993, kdy ukončil vývoj grafických aplikací fotografií do sendvičů zrcadel. Poté do roku 2004 pracoval na tvorbě svítících zrcadlových objektů, jejichž realizace se z Evropy / ČR, Rakousko, Itálie / dostala až do Japonska. Mezi tím však neustále po celých 50 let volně tvoří, experimentuje s různými tvůrčími zásahy do černobílých fotografií, po kterých vznikají originální jedinečné a neopakovatelné fotografické obrazy. A právě vydaná, nádherná kniha Pavla Hokynka PRAHA – LONDÝN – nebe a zpět ukazuje na 50 děl z posledních několika let.

Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu. Díky mimořádně vstřícnému postoji mladé republiky zde ve dvacátých a třicátých letech vznikla řada vzdělávacích a vědeckých institucí, působilo zde nepřeberné množství ruských, ukrajinských a běloruských periodik, nakladatelství, profesních organizací a spolků, zakotvilo zde mnoho vědců, umělců, spisovatelů, ale i herců či operních pěvců. Praha se stala neopomenutelným centrem „Ruska mimo Rusko“. Trojjazyčná publikace Zkušenost exilu představuje katalog úspěšné výstavy Památníku národního písemnictví, rozšířený o několik hlubších sond do jednotlivých témat. Výpravná kniha je provázena bohatým obrazovým materiálem a snaží se o co možná nejširší zachycení dosud obecně málo známého kulturního a historického fenoménu. Kniha vyšla v jazyce českém, ruském a zároveň anglickém.

Průvodce výstavou František Bidlo - Homo politicus uspořádanou k výročí konce 2. světové války, Památník národního písemnictví - Strahovský klášter, Malá výstavní síň

Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017. Ve studiích, věnovaných mj. ruskému a ukrajinskému vzdělávacímu systému, odborníkům v technických oborech, dějinám Slovanské knihovny, literárnímu sdružení Daliborka či skupině výtvarníků Skytové, jsou zmapovány další – vesměs málo známé – aspekty fenoménu ruské, ukrajinské a běloruské emigrace v meziválečném Československu, které ve dvacátých letech vytvořilo mimořádně příznivé podmínky pro rozvoj činnosti exilových komunit. Knihu opět zdobí bohatý obrazový doprovod, prezentující většinou dosud nepublikované materiály z českých i zahraničních archivních, muzejních, galerijních i soukromých sbírek. Publikace je v českém, ruském a anglickém jazyce.

Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky a autory, kteří se octli v emigraci v Československu, ale sleduje naopak místo Prahy v síti kontaktů ruské emigrace jako takové. Zároveň mapuje vztahy místní exilové komunity s dalšími středisky emigrace, především Paříží. Perspektiva institucionálních rámců, akvizičních praxí a strategií a jejich politických motivací umožňuje zabývat se ruskou sbírkou Karáskovy galerie, státními nákupy ruského umění, Archivem a galerií slovanského umění Slovanského ústavu, skupinou Skytové a výtvarnou expozicí Ruského kulturně-historického muzea jako symptomatickými příklady, na kterých lze ukázat proměňující se hranice pojmu ruského umění mimo Rusko a vztah výtvarné produkce k uměleckým tradicím předrevolučního Ruska. Pro popisované výstavy a umělecké sbírky jsou charakteristické bohaté mezinárodní kontakty a překračování hranic místních kontextů. Kniha proto klade důraz zejména na popis kulturních transferů a tím se snaží postihnout dynamiku vztahů s mezinárodní ruskou komunitou i místním kulturním děním.