Jindřich Chatrný Boeken

Brněnské vily procházejí renesancí po letech stagnace. Vznikaly jako letohrádky a později jako rodinné vily v blízkosti městského centra a v oblastech jako Černá Pole a Pisárky. Letohrádek Mitrovských, dokončený v roce 1794, měl rozsáhlou zahradu s oranžerií a skleníkem na ananasy. Další významnou vilou je romantický objekt Herminy Ripkové v Pisárkách, postavený téměř o sto let později. Chleboradova vila ve Veveří čerpá inspiraci z antické architektury. Nejznámější éra brněnských vil nastala v meziválečném období, kdy vznikla funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách a další vilové soubory v Masarykově čtvrti, Černých Polích a Králově Poli. Nové architektonické počiny v brněnské vilové architektuře jsou součástí rozšířeného vydání, které také reflektuje změny v péči o historické památky jako Jurkovičova vila či vila Tugendhat. Závěrečná kapitola slouží jako miniprůvodce s mapami a seznamem vil podle brněnských čtvrtí, což usnadňuje čtenářům procházky městem a ukazuje na úspěšnost této služby v minulosti.

Kniha zkoumá vilovou architekturu Jihomoravského kraje od poloviny 19. století po současnost, přičemž Brno hraje klíčovou roli v architektonické historii posledních dvou století. V moravské metropoli působila většina zmíněných architektů, mezi nimiž vynikl Leopold Bauer se svou Reissigovou vilou ve stylu geometrické secese. Adolf Loos, brněnský rodák, navrhl vilu cukrovarníka Bauera v Hrušovanech. Brno proslavil také Ludwig Mies van der Rohe vilou Tugendhat. V meziválečném období se město stalo centrem funkcionalistické moderny, kterou formovalo množství avantgardních architektů, jako jsou Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Jindřich Kumpošt a další. Jejich vliv přesahoval hranice Brna, což vedlo k realizaci solitérních vil v celém Jihomoravském kraji. Kyjov, město na Slovácku, bylo domovem tří architektů, včetně Poláška, který zde postavil sedm vil. Publikaci vydala umělecká agentura Foibos ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Muzeem města Brna. Projekt Slavné vily Čech, Moravy a Slezska má patronát manželky prezidenta republiky, ministra pro místní rozvoj a Ministerstva kultury ČR, zatímco hejtman Jihomoravského kraje převzal záštitu nad knihou a výstavou.

Katalog stálé expozice na Špilberku. Dva svazky uložené v kartonovém pouzdru: I. Textová část -- II. Obrazová část. Část II. rozdělena do kapitol Architektura, Urbanismus, Interier, Nábytek.

U příležitosti 150. výročí narození světově proslulého architekta vyhlásily v lednu 2020 Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy „Rok Adolfa Loose“. Významnou spolupracující institucí se stalo Muzeum města Brna, které prezentovalo výstavu Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy. Jejím autorem byl Jindřich Chatrný ve spolupráci s Dagmar Černouškovou a dalšími kolegy. Oba poté s Janou Kořínkovou spoluautorsky a editorsky připravili také stejnojmennou publikaci, která přináší nejnovější badatelské poznatky k dílu a osobnosti Adolfa Loose, a to především v souvislosti s jeho „brněnskými stopami“. Badatelské aktivity z posledních let, provedené na základě pečlivých rešerší dostupných pramenů a terénních průzkumů, tak korigují a mnohdy zcela nově interpretují schematicky opakovaná fakta. Zároveň potvrzují, že Loosovy profesní i společenské vazby s rodným městem nebyly jen sporadické, ale v určitých obdobích velmi intenzivní. Kniha připomíná v úvodní kapitole některá Loosova životní data a momenty spojené s jeho rodným městem a postupně představuje Loosovy práce pro Brno. Velmi objevné jsou příspěvky k cukerní rafinerii v Hrušovanech u Brna a Bauerovu zámečku. Totéž platí o Loosově otci, brněnském sochaři a kameníkovi, který patřil k předním reprezentantům brněnské měšťanské kultury druhé poloviny 19. století. Nechybí ani brněnské stopy Loosových žáků či rezonance jeho díla u brněnských badatelů..