Deze auteur verkent de kruising van wetenschap en samenleving. Zijn werk duikt vaak in de geschiedenis van wetenschappelijk denken en theorieën, en onderzoekt hoe wetenschappelijke kennis de wereld om ons heen heeft gevormd. Met een uniek perspectief op de evolutie van wetenschappelijke ideeën, biedt hij lezers een onderscheidende kijk op hoe wetenschap onze cultuur beïnvloedt.
From the candy bar to the cigarette, records to roller coasters, a technological revolution during the last quarter of the nineteenth century precipitated a colossal shift in human consumption and sensual experience. This book sheds new light on the origins of modern consumer culture and how technologies have transformed human sensory experience.
Studie podává svědectví o podílu německých lékařů na vyhlazování Židů v období nacismu. Předkládá varovný příklad, jak politika může ovlivnit vědeckou praxi. Badatelé zabývající se dějinami vědy v době nacismu se obvykle zaměřovali na nacistickou destrukci vědy a porušování ryzích vědeckých hodnot. Rasová hygiena se naopak zabývá tím, jak vědci sami participovali na konstrukci nacistické rasové politiky. Robert N. Proctor ukazuje, že obecná představa o pasivní roli vědecké komunity, přinucené ke spolupráci s nacisty, selhává tváří v tvář historické realitě – mnoho politických iniciativ nacistů vzešlo z prostředí vědecké komunity a lékaři aktivně přispěli k tvorbě některých klíčových principů národněsocialistické politiky. Kniha přehledně nastiňuje podíl německých lékařů na tvorbě zákonů o sterilizaci a kastraci, zákonů potírajících manželství mezi Židy a ne-Židy, jejich roli v programu ničení „životů nehodných žití“, stejně jako v konečném řešení „židovské otázky“ jakožto „lékařského problému“. Nakladatelská anotace.