Jana Plátová Boeken

The information age owes its existence to a little-known but crucial development, the theoretical study of logic and the foundations of mathematics. The Great Formal Machinery Works draws on original sources and rare archival materials to trace the history of the theories of deduction and computation that laid the logical foundations for the digital revolution. Jan von Plato examines the contributions of figures such as Aristotle; the nineteenth-century German polymath Hermann Grassmann; George Boole, whose Boolean logic would prove essential to programming languages and computing; Ernst Schröder, best known for his work on algebraic logic; and Giuseppe Peano, cofounder of mathematical logic. Von Plato shows how the idea of a formal proof in mathematics emerged gradually in the second half of the nineteenth century, hand in hand with the notion of a formal process of computation. A turning point was reached by 1930, when Kurt Gödel conceived his celebrated incompleteness theorems. They were an enormous boost to the study of formal languages and computability, which were brought to perfection by the end of the 1930s with precise theories of formal languages and formal deduction and parallel theories of algorithmic computability. Von Plato describes how the first theoretical ideas of a computer soon emerged in the work of Alan Turing in 1936 and John von Neumann some years later.--Jacket

Příspěvky v tomto sborníku vznikly jako referáty na setkání mladých patrologů v říjnu 2006 na Cyrilo­metodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Matyáš Havrda zkoumá Klementa z Alexandrie (cca 150–215) a jeho pojetí víry v souvislosti s kritériem pravdy, přičemž srovnává Klementův koncept víry jako anticipace s epikurejským významem. Václav Němec se zaměřuje na metafyzické rozvrhy Maria Victorina (cca 285–365) a analyzuje jeho filosofické prameny ve srovnání s metafyzickými systémy 3.–4. století. Ladislav Chvátal identifikuje možné textové prameny Maxima Vyznavače (cca 580–662) v kontextu aristotelské a novoplatónské tradice. Jana Plátová zkoumá fragment ztraceného díla Hypotyposes Klementa a upozorňuje na jeho podobnost s fragmentem neznámého evangelia, Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se věnuje teologickému problému milosti a odpuštění hříchů u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí motiv naděje na obrácení i po smrti. Publikace je určena odborníkům a studentům filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ale zaujme i širší čtenářské publikum se zájmem o antické křesťanské myšlení a české patristické bádání.

Kniha Izaiáš patří mezi nejvlivnější biblické spisy. Její řecký překlad, založený na hebrejském textu, obsahuje verše s obsahovými odlišnostmi, které reflektují historické události 2. století př. Kr., zejména židovskou diasporu v Egyptě. Septuagintní verze tak poskytuje cenné svědectví o interpretaci židovské literatury v období helenismu a kulturních dějinách židovského národa. Hlubší porozumění textu a jeho vztahu k hebrejské předloze je důležité pro badatele Nového zákona a patrology, neboť Izaiáš je jedním z nejčastěji citovaných textů v novozákonních spisech. Jeho septuagintní verze ovlivnila teologii raných řecky píšících církevních Otců a prostřednictvím Vetus Latina i latinských Otců. Publikace, kterou čtenáři dostávají do rukou, je průvodcem textem, s nímž pracovali raní křesťané při hledání zaslíbení v posvátných spisech vyvoleného národa, aby lépe pochopili a ocenili význam Ježíše z Nazareta. O teologickém a kulturním významu tohoto spisu, jehož český komentovaný překlad připravily Gabriela Ivana Vlková a Jana Plátová, není pochyb. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.

Výklad a cvičebnice latinské pádové a větné syntaxe, který je výběrem příkladových vět a textů určen pro studenty teologie a navazuje na Šlesingerovy "Základy latinského jazyka pro studenty teologie".

Recepce Janových epištol v díle Klementa z Alexandrie Křesťanský platonik Klement z Alexandrie usiloval o propojování světa židovsko-křesťanské víry s řeckou filosofickou tradicí. Byl (ač se o tom v literatuře dost pochybovalo) pevně zakotven v Písmu. Kniha J. Plátové zkoumá v první části odkazy na jednotlivé verše tří biblických janovských epištol, ve druhé části postupuje tématicky a všímá si teologie 1. Janova dopisu jako součásti Klementova učení (především jeho koncepce dokonalého gnostika).