Lukáš Likavčan Volgorde van de boeken (chronologisch)

Kniha mapuje uvažování o prostoru v současné filozofii, mediálních studiích a teorii umění, reflektující potřebu ujasnit si, jak vnímáme prostor v 21. století. Texty kladou otázky týkající se abstrakce myšlení a jejího vlivu na realitu prostoru, typů prostorů a jejich vytváření, a jak to souvisí s globalizací, internetem a ekologickou krizí. Zkoumá se také genealogie myšlení o planetě v současné filozofii a umění. Jozef Mrva ml. ve svém textu hledá spojení mezi topologií a novomaterialistickou filozofií, definující topologickou imaginaci jako strategii pro analýzu a její aplikaci na geopolitiku a kapitalismus. Lukáš Likavčan se v kapitole Země bez nás zaměřuje na potřebu planetárního myšlení a novou geopolitiku, která by překonala současné neoliberální uspořádání. Palo Fabuš v eseji zaujímá topologicko-epistemologickou pozici, zkoumá vztah mezi objekty, teoriemi a novými médii a tvrdí, že subjekt i svět se stali topologickými díky informačním technologiím. Veronika Sellnerová analyzuje vývoj myšlení o čase a prostoru v teorii umění, zkoumá koncept časové komplexity a posun od „současného umění“ k „post-současnému“.

The publication 'Introduction to Comparative Planetology' by Lukáš Likavčan presents an intertwined analysis of visual cultures of imagining the Earth and geopolitcs of climate emergency.It compares different 'figures' of the planet - teh Planetary, the Globe, the Terrestrial, Earth-without-us and Spectral Earth - in order to access their geopolitical implications. These implications are then mapped on respective prospects of these figures in developing an infrastructural space for planetary coordination of our design interventions against runaway global heating, and ultimately against mass specis extinction.

Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci. Monografie tvůrčím způsobem zasazuje oblast nových médií do interdisciplinární perspektivy: vztah mezi digitálními médii a teoretickou rovinou je sledován z pohledu přesahu do estetiky, ale i mediálních studií, politologie nebo kognitivní vědy.

Sborník devíti esejů zahraničních filozofů je úvodem do problematiky současného filozofického realismu v rámci rozmanitých proudů objektově orientované ontologie, nového materialismu či spekulativního realismu. Úvodní studie Lukáše Likavčana, Václava Janoščíka a Jiřího Růžičky umožňuje českému akademickému a uměleckému publiku zorientovat se v základních koordinátech současného spekulativního myšlení a následujících devět přeložených textů tento členitý terén mapuje a poskytuje nejnovější vhledy do ontologie, epistemologie, environmentální a politické filosofie či teorie vědy. Mezi texty můžeme najít racionalisticky laděné statě badatelů a badatelek jako Alain Badiou, Quentin Meillassoux nebo Ray Brassier, objektově orientované a materialistické koncepce Leviho Bryanta, Timothyho Mortona, Jane Bennettové či Isabelle Stengersové, stejně jako politicko-teoretické intervence Rezy Negarestaniho a xenofeministického kolektivu Laboria Cuboniks. Tyto eseje slouží jako vstupní brány do širokého spektra debat odehrávajících se na samém čele filosofické avantgardy dneška, která se snaží vypořádat s dědictvím (post)kantovské filosofie, fenomenologie, analytické filosofie i poststrukturalismu. Novým způsobem se tak zde pokládají staré otázky poznatelnosti věci o sobě, architektury lidské kognice, postavení člověka v planetární síti mimo-lidských aktérů či možnosti univerzalistického emancipačního projektu.

Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách pozorují, jak na takové události reagovali spisovatelé, jak je zobrazovali výtvarní umělci, a také uvažují o strategiích zvládání následků katastrofického dění, které se uplatňují nezřídka i v dnešním světě (například životní pojištění nebo předpisy požární ochrany).