Jan Kober Boeken

Kolektivní monografie Republika mezi rovností, růzností a jednotou přináší kapitoly, jež nejširším skupinám čtenářů přibližují problematiku sociálních a náboženských otázek nového československého státu. Několik studií se věnuje postavení žen po roce 1918 a aktivitám některých jejich spolků, dobovému společenskému konfliktu ohledně problematiky potratů a ochrany proti početí a v neposlední řadě snahám o odtrestnění vztahů lidí stejného pohlaví a odbourání jejich společenské příhany. Další skupina příspěvků se zabývá náboženskými otázkami, mj. významným tématem vzniku tzv. národních církví, různými úhly pohledu a východisky názorů na náboženské záležitosti či postavením římskokatolické církve i evangelických církví v nové republice.

Skupina českých a slovenských ústavů obou akademií věd a univerzitních fakult uspořádala rozsáhlou mezioborovou konferenci Na prahu nové doby, jež se na průřezových tématech snažila zmapovat současný stav poznání o meziválečném Československu s důrazem na jeho vznik a na období 20. let dvacátého století. Setkání se stalo podnětem pro napsání šesti monografií, vycházejících postupně v jednotné grafické úpravě a přitažlivých nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro široké skupiny čtenářů. Kolektivní monografie Republika v pohybu přináší texty přibližující čtenářům problematiku technického a hospodářského rozvoje v meziválečném období. Počátky a východiska tohoto bouřlivého vývoje osvětluje příspěvek o právní regulaci hospodářské oblasti. Jedním z klíčových procesů meziválečného období bylo rozsáhlé pokračování a prohloubení elektrifikace. Podobně se další pojednání věnují též situaci v oblasti železnic a dotváření železniční infrastruktury, vzestupu automobilové dopravy a silniční infrastruktury. Tehdejší „republiku v pohybu“ dokumentují dobové fotografie.

Rozsáhlá kolektivní monografie Utváření republiky přibližuje nejširším skupinám čtenářů dramatickou dobu počátků nového státu a jeho etablování, a to včetně ovládnutí území s převahou obyvatelstva německé národnosti – a věnuje se rovněž vývoji na Slovensku a na Těšínsku. Některé texty se zabývají také policejním aparátem nové republiky a dalšími důležitými otázkami spojenými například s národnostními nebo náboženskými menšinami. Stejně jako v ostatních svazcích této řady jsou součástí jednotlivých kapitol rovněž zajímavá vyobrazení.

Kniha se zabývá uskutečněnými i pouze připravovanými reformami ve vybraných oblastech života společnosti 2. poloviny 18. století. Přibližuje význam a činnost několika strůjců reforem z okolí Marie Terezie, stejně jako náhledy panovnice samotné.

Kniha přináší edici zapomenuté práce českého ústavního právníka Vratislava Kalouska (1883–1936), v meziválečném období působícího jako vysoký úředník ministerstva vnitra. Autor srovnává po první světové válce nově vzniklé ústavy sousedních republik – Československa, Německa, Polska a Rakouska. Studie byla napsána nedlouho po přijetí těchto ústav, a představuje tak jeden z prvních rozsáhlejších textů o nich a zároveň i jejich zajímavou reflexi pohledem počátku 20. let. Její autor poukazuje na řadu obdobných řešení a kriticky zkoumá a vysvětluje odlišné prvky regulace. Některé nově přijaté zahraniční ústavy Kalousek ve své době rovněž přeložil do češtiny a publikoval je, aby je lépe zpřístupnil domácím zájemcům. Překlady pojednávaných ústav a dále i Kalouskův překlad pruské ústavy tvoří přílohu edice. Kniha je doplněna životopisnou studií, stručně přibližující osudy jejího dnes pozapomenutého autora.

Svoboda projevu nebo nedostatek svobody projevu jsou horkým společenským tématem naší současnosti. Podobně tomu však bylo i v minulosti. Kniha přináší ve svých dvanácti kapitolách mezioborový pohled na současnost a předchozí vývoj svobody projevu i jejího omezování. Zkoumá také řadu souvisejících otázek, například postavení médií a novinářů či náboženství v moderní společnosti anebo problém tabuizace určitých témat právními předpisy a tím jejich vylučování z veřejné rozpravy. Čtenář se dozví o prvorepublikové cenzuře tisku či divadla, anebo o rozsáhlém tažení proti svobodě tisku za druhé republiky, kdy bylo propuštěno mnoho novinářů a zastaveno devatenáct stovek novin a časopisů. Kniha přibližuje společensky živou problematiku regulace svobody projevu při sportovních akcích. Podrobně se věnuje otázkám spojeným s konflikty svobody projevu a různých náboženství v zahraničí i u nás. Detailně zkoumá rovněž okolnosti vzniku předpisů, snažících se ve veřejném prostoru tabuizovat homosexualitu v Rusku. Kniha kriticky přibližuje vybrané případy soudního rozhodování o otázkách svobody projevu, stejně jako problematiku svobody projevu zaměstnanců.

Kolektivní monografie Republika právníků přináší příspěvky přibližující problematiku výrazné účasti právníků ve společnosti nově vzniklého státu. Řada kapitol se věnuje situaci na Slovensku, kde bylo nutné výrazným způsobem vytvářet nové personální struktury především v soudnictví a ve státní správě. Založením nové Univerzity Komenského v Bratislavě pak byl položen předpoklad pro vznik slovenské právní vědy a pro rozvoj slovenského právního pojmosloví. Jiné příspěvky reflektují důležité právní reformy své doby – hlavním cílem bylo sjednocení předlitavské a zalitavské právní oblasti Československa, na němž se od 20. let intenzivně pracovalo a mnohé se i připravilo a vykonalo – nebo reformy v oblasti státní služby či úpravy týkající se zkrácení pracovní doby a omezení noční práce. Dnes již málo známé oblasti meziválečného života popisují kapitoly věnované oblasti advokacie, problémům soudního rozhodování či rozhodování pracovních sporů anebo společenským důsledkům rychlého růstu počtu absolventů právnických fakult, otázkám tzv. nadvýroby právníků. Problematiku „republiky právníků“ čtenářům přibližují i unikátní dobové fotografie. Při příležitosti velkého výročí vzniku Československé republiky uspořádala skupina českých a slovenských ústavů obou akademií věd a univerzitních fakult rozsáhlou mezioborovou konferenci Na prahu nové doby, jež se na průřezových tématech snažila zmapovat současný stav poznání o meziválečném Československu s důrazem na jeho vznik a na období 20. let dvacátého století. Tato konference se stala podnětem pro vytvoření šesti kolektivních monografií, přitažlivých nejen pro odborníky, ale i široké skupiny čtenářů, které vycházejí postupně v jednotné úpravě.

Druhý svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje čtyři zásadní okruhy témat, jež se týkají utváření politického systému a politické kultury, volebního práva, státní správy a samosprávy v prvních letech republiky, právní reformy a vzniku obou ústav a konečně konsolidace státu z hlediska postavení národnostních menšin i utváření armády a bezpečnostních složek. Široce pojaté dílo se v jednotlivých částech zaměřuje nikoli jen na popis státních institucí či jednotlivé právní reformy, ale zabývá se také některými praktickými důsledky, které pro občany reformní změny znamenaly. Může dobře posloužit zájemcům o tuto důležitou etapu našich dějin, od které nás dělí již století.

Třetí svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje tři základní okruhy témat, jež se týkají společenské změny. První část se zabývá různými aspekty zrovnoprávnění a emancipace, počínaje proměnami vztahu církví a státu, odstraňováním pozůstatků stavovské společnosti a konče postavením národnostních menšin a změnami postavení žen. Druhá část se zaměřuje na kontinuitu a diskontinuitu v oblasti školství a osvěty. Ve poslední části nazvané Symboly – sebepojetí – vizuální kultura kniha přibližuje téma nezbytného vyrovnání se s minulostí, ale i proces definování nových hodnot. Publikace může dobře posloužit zájemcům o toto důležité období našich dějin, od kterého nás dělí již století.

Jaký byl svět před sto lety? Poutavě jej může současným čtenářům přiblížit výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918-1925). Na rozdíl od jiných antologií, soustřeďujících se především na 'významné dokumenty' politických čiprávních dějin, usiluje tento výbor o širší záběr od politiky přes kulturu a společenský život, od textů vážných a oficiálních až po nevážné texty satiry a persifláže, od úředních záznamů až po fikci, ukázky z poezie a prózy. Obsahuje některé texty známé i řadu těch již zapomenutých, od doby svého vzniku znovu netištěných. Historické texty jsou doplněny stručnými úvody, jež je zasazují do dobových souvislostí, podrobnými vysvětlivkami méně známých pojmů a dobových reálií i odkazem na související dokumenty ve výboru.