Christopher Hopkinson Boeken

Rozsáhlý katalog, na kterém spolupracovala kurátorka Renáta Skřebská s grafickou designérkou Katarinou Jamriškovou, je analytickou studií života a tvorby členů ostravské umělecké skupiny Přirození (Daniel Balabán, Zdeněk Janošec Benda, Petr Pastrňák, Hana Puchová, Jiří Surůvka, Pavel Šmíd, Helena Šmídová), která fungovala v letech 1989–1992. V publikaci nalezneme dobové fotografie z ilegálních akcí a výstav skupiny, které se uskutečňovaly v bytech, na haldě Ema či v podchodu pod Frýdlantskými mosty pod názvem Ahoj lidé! Právě tato akce z 12. 5. 1989 se zapsala do historie ostravského undergroundu a skupiny jako iniciační, jelikož na ní umělci neoficiálních kruhů bez skrupulí obsadili stopadesátimetrovou zeď zcela svobodnou a době nepoplatnou tvorbou.V publikaci nalezneme nejen postoje vystavujících, ale i komentáře přetištěné z dobového tisku či texty Jana Balabána, který skupinu pod pseudonymem teoreticky doprovázel. Nejrozsáhlejší část knihy tvoří pětadvacet otázek, které kurátorka směřovala na jednotlivé členy skupiny, samozřejmostí jsou medailony umělců, reflexe bytových výstav a mnoho dalšího. Tato publikace doprovodila retrospektivní výstavu Přirození 1989–1992 Ostravští divocí, která se konala v Domě umění Galerie výtvarného umění v Ostravě v době v období 21. 9. – 31. 12. 2022.

Kolektivní monografie se věnuje výzkumu realizace interpersonální jazykové funkce v široké paletě žánrů různých typů diskursu. Kapitoly monografie spoluvytvářejí tři tematické celky: první oddíl knihy se zaměřuje na otázky metodologické a terminologické, mapuje vývoj a současný stav zkoumání interpersonálních, či intersubjektivních prvků v diskursu, interpretuje metodologický rámec Hallidayovy systemické funkční lingvistiky a konfrontuje jej s dalšími funkčně strukturálními přístupy ke studiu jazykové komunikace; druhý oddíl monografie se soustředí na analýzu interpersonálních prvků v mluvených (konferenční příspěvek) i psaných (vysokoškolská učebnice, odborný článek) žánrech odborného, akademického diskursu; třetí, nejobsáhlejší, oddíl sdružuje kapitoly charakterizující formální realizaci a funkci interpersonálních prvků v tradičních i novelizovaných či nových žánrech masových sdělovacích prostředků z tištěného média i internetového prostředí (v internetových diskusních fórech, domovských webových stránkách institucí, v novinových zprávách z tištěných i elektronických verzí novin, v novinových titulcích zpravodajství a v elektronických počítačových hrách).

Kolektivní monografie je souborem tří studií, jejichž společným záměrem je analýza různých prostředků realizace interpersonální jazykové funkce v autentickém diskursu a které se opírají o jednotný metodologický základ Hallidayovy systemické funkční lingvistiky. Prezentovaná zjištění jsou výsledkem originálního výzkumu tří žánrů současné masmediální komunikace: domovských stránek komerčních internetových stránek, internetových stránek univerzit a novinových titulků.

Tato kolektivní monografie se zabývá volbou a realizacemi komunikačních strategií v pěti typech mediálního diskurzu v češtině a angličtině. Příspěvky pěti autorů jsou rozděleny do dvou základních částí: „text“ (psaný diskurz – komerční publicistika, lifestyleové časopisy, akademické články) a „talk“ (mluvený diskurz – filmové dialogy, rozhlasové debaty). Pozornost je věnována jak verbálním, tak i neverbálním komunikačním strategiím. Dílčím cílem monografie je na základě kontrastivní analýzy zjistit shody a rozdíly mezi aplikací vymezených strategií v jednotlivých srovnatelných vzorcích českého a anglického diskurzu. Analytický přístup autorů vychází především z Hallidayovy funkční lingvistiky a interpretuje komunikační strategie v souladu se třemi základními metafunkcemi jazykové komunikace, tj. interpersonální, ideační a textovou.

Studie referuje o empirickém výzkumu explicitace a implicitace v překladech esejistických textů z češtiny do angličtiny. Vyvíjí komplexní typologii posunů explicitnosti, která rozlišuje mezi posuny, odehrávajícími se v důsledku kontrastivních rozdílů (na úrovni langue), a posuny, jež s kontrastivními rozdíly nesouvisejí, tedy na úrovni parole. Následující korpusová analýza se zaměřuje na vliv sémantických faktorů na frekvenci explicitace a implicitace s cílem určit, které typy významu jsou k sledovaným posunům nejvíce náchylné. Dále se porovnává výskyt explicitace a implicitace v jednotlivých textech korpusu, aby se zjistilo, do jaké míry lze skutečně tyto posuny považovat za překladové univerzálie. Výzkum rovněž charakterizuje kumulativní vliv posunů explicitnosti na rozdílné vlastnosti zdrojových a cílových textů.

Dvoujazyčná výpravná publikace doplněná množstvím fotografií představuje laické i odborné veřejnosti, obyvatelům i návštěvníkům Opavy bohatství architektonické kultury nejvýznačnějšího historického centra českého Slezska od nejstarších dob až do současnosti. Hlavní částí je heslář, obsahující 202 objektů a areálů z historického jádra Opavy i přilehlých částí – Jaktaře, Kateřinek, Kylešovic a Komárova. Kromě hesláře je publikace doplněna historickým úvodem, slovníkem architektů a stavitelů, podrobným soupisem literatury a pramenů i mapami.