Miriam Prokešová Boeken

Publikace přináší základní pohled na otázky výchovy dítěte z teoretického hlediska, které by měl každý pedagog a vychovatel znát. Autorka zde nejen provází čtenáře známými i méně známými teoriemi z oblasti pedagogiky, ale přináší také svůj pohled a vlastní výsledky výzkumu vzpomínek, které text obohacují o některé nové poznatky a otázky. Závěrem práce je naznačeno, co bychom mohli ve výchově dětí brát v úvahu v souvislostech s podmínkami současného světa. Odpověď na otázku, zda-li vychováváme dobře, zde zůstává otevřena. Je na každém z nás, na každém člověku, který se „odváží“ vychovávat, aby se nad svou činností hlouběji zamyslel a pochopil, že nejde o činnost jednoznačnou, ne vždy pouze založenou na vlastní zkušenosti a intuice; a že chyby způsobené výchovným přístupem k dítěti (k dětem) jsou nesmazatelné a nenapravitelné a mohou ovlivnit celý další průběh života toho, koho vychováváme a s největší pravděpodobností také máme rádi a milujeme.

Na prastarém kopci Landeku u Ostravy se na svém koni dodnes prohání zlý černokněžník. Při procházce se svou třídou najde holčička Mia v trávě malou sošku rytíře na koníkovi. Mia netuší, že ji na ni nastražil právě černokněžník. Holčička sošku zvedá a propadá se do dávné minulosti. Tím ožívá nejen kopec Landek s celou svou historií a životem, ale také mamuti, pravěcí lidé i hradisko a hrad. Ožívají také postavy landeckých pověstí a mýtů: zakletá landecká paní, vodník s rusalkami a vílami a nechybí ani baba Jaga a další... Vrátí se Mia ke své mamince? Co je Landek a proč je tak mytický? Pradávný kopec Landek (v překladu kout, roh země) je posledním výběžkem České vysočiny, na severním okraji Moravské brány. "České hory" se zde lámou v Karpaty, je mezníkem mezi východem a západem. Landek je znám nejen jako pravěké sídliště lovců mamutů a v současné době Hornickým muzeem, ale vedla tady také Jantarová stezka; především je však opředen mnoha pověstmi a mýty. Mnozí netušili, a dodnes netuší, že se zde mohou setkat se zakletou landeckou paní nebo s pasáčkem, nacházejícím landecké poklady, s vílami a s rusalkami a s vodníkem, stejně jako s černokněžníkem... Kromě slavné krevelové sošky Venuše se zde pod Landekem v řece Odře nalezl také pradávný bronzový meč nebo ze středověku také malá dětská hračka rytíře na koni.

Knížka provází v úvodu kuchyní našich předků, způsoby stravování a používanými potravinami. Následují recepty na pokrmy podávané ve dnech všedních i svátečních, od polévek až po pěry či makovník. Nabídneme i způsob přípravy vařunky či povidel. Následuje popis slavených kalendářních a církevních svátků a rodinných událostí se všemi typickými jídly, které našim předkům chutnaly. Velikonoční stůl si můžete zpestřit těšínskou šoldrou a vánoční doplnit třeba vánočními oplatky, pupáky či sladkou omáčkou bryjou.

Sbírka lidových pověstí o bájném landeckém kopci, kde se zjevuje velký bílý pes, který vás zavede k pokladu, nebo potkáte prokletou zámeckou paní na jejím černém koni.

Historie a současnost hradu Landek a obce Koblov z pověstí i archivů. Součástí jsou historické a folklorní zajímavosti obce a okolí.

Historie i současnost kostela v římskokatolické farnosti Ostrava - Hrušov.

První část této publikace je napsána v podobě fiktivních rozhovorů s Janem Amosem Komenským, které vznikly v podstatě samovolně, chce se říci na popud samotného Komenského. Další části publikace jsou přenosem myšlenek J. A. Komenského do současné doby.