8. díl knižní edice nakladatelství Krokodýl se zaměřil tentokrát na motorové vozy. Těch u ČSD jezdila celá řada typů, ale jen málo které z nich mají tolik NEJ, jako právě řada M 152.0. Nepochybně tím nejvýznamnějším NEJ je, že šlo o vozy nejpočetnější. Celkovému počtu 678 vyrobených vozů se jenom zlehka přiblížily jejich předchůdci, řada M 131.1. S počtem vyrobených vozů souvisí také další NEJ a sice, že šlo o vozy nejrozšířenější, protože jsme je mohli dříve potkávat téměř na každé trati ČSD. Tím ale výčet NEJ nekončí a pokud se nejen o nich chcete dozvědět více, neváhejte otevřít tuto knihu.
"Liteňka", nenápadná železniční trať táhnoucí se po severním úbočí Brd, která spojujíce dráhu vedoucí údolím Berounky s původní Rakovnicko-protivínskou dráhou byla postavena již před 120 lety. Stejně jako na mnoha jiných místech i zde přinesla hospodářsky i průmyslově nepříliš významnému kraji možnosti uplatnění a rozvoje.Nejen o historii dráhy, ale i o kraji, pivovarnictví, trampingu a mnohém dalším pojednává tato kniha.
Publikace je určena primárně pracovníkům údržby veřejné zeleně, městským úřadům a dalším subjektům, které se starají o veřejnou zeleň. Publikace obsahuje informace a návody jak přistupovat k ochraně zeleně v městských podmínkách a za použití metod co možná nejšetrnějších k okolnímu prostředí. Publikaci mohou využít také zahrádkáři a hobby pěstitelé, protože obsahuje přehled běžných chorob a škůdců, s nimiž se lze při pěstování okrasných rostlin setkat.
Železnice na Blatensku 1899-2019 - 120 let dráhy Březnice - Strakonice s odbočkami. Publikace mapuje velmi pestrou, již 120letou historii lokálek v okolí jihočeské Blatné. Kniha obsahuje několik stovek historických dobových dokumentů, fotografií, plánů a výkresů. Bohatá textová část dopodrobna popisuje nejen vlastní tratě a provoz na nich, ale také okolní průmysl s provozem dráhy související.
První sešit Edice československých železničních vozidel je věnován motorovému vozu M 152.0, později přeznačenému na řadu 810.
Sešit přibližuje jeho základní historii od vzniku až do současnosti, jeho provozní nasazení a technický popis.
Autor se ve stručnosti zmiňuje o vozidlech ve státní službě, ale i o ostatních, které se v průběhu let dostaly do soukromých rukou.
Brožuru doplňují fotografie a plánek vozu.
Prototyp „jedničkových“ Bobin E 499.101 byl ze Škody Plzeň dodán roku 1957, 60 sériových strojů potom v období 1959–1960. Od té doby se staly Bobiny na dvě desetiletí symbolem pro dálkovou rychlíkovou vozbu na Československých tratích napájených stejnosměrnou soustavou 3 kV. V dávných letech zajížděly s dálkovými rychlíky a expresy i na slovenské území, kde vozily vlaky pod Tatrami až do Košic a Čiernej nad Tisou. Po dodávce moderních rychlíkových strojů E 499.2 však Bobiny neskončily a téměř další tři desetiletí brázdily koleje v čele osobních i nákladních vlaků. Poslední stroje byly z pravidelného provozu vyřazené po více než půl století služby. Tato pátá publikace z edice "Československá železniční vozidla" přibližuje historii vzniku „jedničkových“ Bobin, které se staly prvními bezlicenčními lokomotivami ze Škody Plzeň. V osmi textových kapitolách je zachycené mnohé o jejich vývoji, výrobě, dodávkách, provozu či technickém provedení. Text dotvářejí kapitoly o exportních lokomotivách řady EU05/EP05 pro PKP či ČS1 a 3 pro SŽD. Nechybí ani povídání Michala Martinka, který s pražským strojvedoucím Miroslavem Šeclem odvezli mimořádné vlaky s lokomotivou E 499.1001 při příležitosti turistického pochodu na Říp. V této fotograficky bohaté publikaci je možné nalézt nejen fotografie všech 61 strojů z různých období provozu, ale též mnohé tovární fotografie z montáže a výroby ve Škodovce, provozní dokumenty, výkresy a nákresy znázorňující jednotlivé časti těchto lokomotiv.
Tato monografická kniha pojednává o zadání, projektu, vývoji, konstrukci, zhotovení prototypů, provádění potřebných zkoušek a následné sériové výrobě čtyřnápravových skříňových dieselelektrických lokomotiv se stejnosměrným přenosem výkonu z produkce tehdejšího podniku ČKD PRAHA, označených u ČSD jako T 478.1, či ve verzi bez parního generátoru T 478.2. Neopomíjí však též vývoj původně upřednostňovaného provedení dieselhydrodynamické (DH) lokomotivy o stejném provozním zadání následované realizovaným dieselhydromechanickým (DHM) prototypem s licenční převodovkou ČKD-SRM, označeným ponejprv duplicitně také T 478.2 při výkonu 1500 k, a pro jmenovitý výkon 1800 koní jako T 478.4 resp. T 478.45. Knihu doprovází velké množství dobových fotografií, kopií autentických dokumentů, snímků z originálních provozních dokumentací či továrních popisů.
