Petr A. Bílek Volgorde van de boeken

Tato sbírka publicistických prací Petra A. Bílka shrnuje jeho brilantní sloupky, psané s velkým vtipem a nadhledem zejména pro časopisy A2 a Respekt. Jejich společným tématem je úpadek obecného kulturního prostoru, který autor spatřuje v banalizaci veřejného diskurzu, v nekompetentnosti a nezodpovědnost diskutujících a v nahrazení reálných vztahů virtuálním světem sociálních sítí. Bílek v předmluvě ke své knize píše: „Před osmi léty jsem v návalu autorské ješitnosti dal dohromady první soubor své časopisecké publicistiky. Kniha Mikešova aféra a jiné případy nesla podtitul Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru. Nynější ‚pokračování‘ by mohlo nést podtitul Glosy o zanikání kulturního prostoru. Nedávám jej nicméně do názvu nejen proto, že by mohl zavánět lacinou elegičností, ale taky proto, že nechci laskavému čtenáři vnucovat pocit, že vskutku žijeme v době, v níž můžeme být svědky tak zásadních zániků. Což mi nijak nebrání, abych sám tento pocit v sobě nosil a živil.“

Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější podněty; ani ty ale zatím v českém prostředí příliš nerezonovaly. Kniha Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře je pokusem podněty neopragmatismu nejen zmapovat a zprostředkovat, ale také domyslet a provázat na místní tradici, k níž mají někdy až překvapivě blízko. Tak jako se už na konci sedmdesátých let pragmatické myšlení potkalo – navenek okázalou srážkou – s recepční estetikou Wolfganga Isera, nabízí se položit si otázku, nakolik se pragmatický zřetel k funkčnosti kryje s pojetím funkce, jež stojí na piedestalu pražského strukturalismu. Kniha se snaží ukázat, že neopragmatické myšlení je schopno oživit a zproduktivnit naše debaty o interpretaci nebo o způsobech psaní literárních dějin, ale dokáže také nabídnout nové pohledy na pociťovanou krizi literární teorie, ale i na otázku, kam patří populární kultura.

Texty obsažené v této knize vznikly z podnětu Filozofických fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Západočeské univerzity v Plzni v rámci připomínání stoletého výročí vzniku Československa. Nezaměřují se však pouze na zrod nové republiky, nýbrž z odstupu 21. století sledují řadu faset prvního dvacetiletí Československa, především z pohledu každodenního života, kulturní politiky či školství, a otevírají rovněž otázku národnostních poměrů ve střední Evropě. Prolnutí českých a slovenských pohledů na danou problematiku ukazuje kaleidoskop dobových problémů a zájmů tehdejších aktérů, drobné taktiky i velké strategie lidí ve střetu s realitou konce první světové války a následujících let.

Sborník k šedesátým narozeninám Vladimíra Papouška přináší texty jeho bývalých i současných kolegů, spolupracovníků a někdejších studentů. Je uspořádán tematicky a nabízí eseje ze třech hlavních oblastí, jimž se tento významný literární vědec během své dosavadní profesní dráhy věnoval: období literárního modernismu a literatuře první poloviny dvacátého století, tématu exilové literatury a v neposlední řadě i literární teorie. Kniha je vybavena bohatým obrazovým doprovodem ze sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Monografie zkoumá mechanismy transferů a transponování v moderní populární kultuře, které oživují a adaptují díla, čímž ovlivňují popkulturní dění. V posledních desetiletích se profesionální sport stal vzorem pro rozšiřování fanouškovské recepce a propracovaný systém přestupů, kde aktéři mění dresy pod mediální pozorností. Podobně populární kultura vytváří různé mechanismy, které oživují a nově rámují kulturní produkty. Kniha se zaměřuje na případové studie, které zkoumají specifické mechanismy transferů, aniž by se snažila formulovat univerzální vzorce. Tyto mechanismy se projevují na mikroúrovni různých žánrů, období a médií, a neodhalují globální kulturní strategie. Místo toho analyzují taktická manévrování, která jsou lokalizována v českém kulturním kontextu. Čtenáři mají možnost volby: mohou se zaměřit na konkrétní materiál jednotlivých studií nebo se zabývat širšími otázkami, které tyto studie implikují. Kniha tak nabízí jak tradiční lineární čtení, tak i čtení výběrové.

Tato kolektivní monografie se zaměřuje na jeden z nejvýznamnějších filosofických proudů dvacátého století – pragmatismus. Kniha sleduje jeho recepci v českém prostředí ve dvacátých a třicátých letech, a to v dílech tak různých autorů, jako byli Karel Čapek, Karel Vorovka, Emanuel Rádl, F. X. Šalda či Bedřich Václavek. Autoři se obracejí k pragmatismu jako k myšlenkovému proudu, který svým originálním způsobem tematizoval otázky své doby, se snahou najít paralely či odlišná řešení, jimiž na identické či obdobné otázky odpovídala kontinentální estetika.

What is popular culture? How does it differ from mass culture? And what does popular "text" reveal about class, race, and gender dynamics in a society? In this bestselling work, Prof. Fiske takes a new approach to studying cultural artifacts.

Publikace je jedním z klíčových výstupů mezioborového výzkumu na FF UK k tématu „Literatura a umění v mezikulturních souvislostech“, který je zaměřen přednostně na středoevropský region a na anglofonní země, v nichž má tradice mnohokulturního vývoje a její reflexe hluboké kořeny a dlouhou historii. Název knihy Vektory kulturního vývoje poukazuje nejen na základní význam pojmů jako „identita“, „utopie“ nebo „hrdina“, které představují ústřední tematické celky knihy, ale i na jejich vliv na naše chápání a reflexi vývojových tendencí (v literatuře, divadle i filmu, v „mainstreamové“ i populární kultuře, v jednotlivých dílech, žánrech i v kulturních institucích). Jednotlivé tematické bloky knihy ukazují prostřednictvím vybraných případových studií „vektorovou“ povahu uvedených základních pojmů. V případě identity je to její konstrukce, subverze a krize ve vztahu k tělu, jazyku, politice, ideologii, kulturním institucím a státu. Utopie je tu zkoumána nejen jako regulativní ideál, ale i jako pragmatický moment vývoje různých kultur, zejména české a americké. Koncept hrdiny studujeme v jeho různých žánrových podobách, společenských funkcích, kulturních hodnotách i jako sílu utvářející nebo rozkládající kulturní a historickou paměť.

Editoři Sylva Fischerová a Petr A. Bílek sestavili tuto "pražskou říční antologii" z vybraných textů třinácti českých autorů, které byly doplněny verši dvou amerických básníků. Šestnáctým "účastníkem" je pak autorka pocházející z Ukrajiny, ale žijící nyní v Praze. U zrodu tohoto projektu stálo pořádání literáních večerů na pražské náplavce, konaných na lodi, jež vzhledem ke svému věku již není schopna provozu, nyní však představuje neformální uměleckou galerii, kde se pořádají i autorská čtení. Mnozí z nich tady vystoupili s básněmi, ovlivněnými Vltavou, a právě z nich vyšel tento bilingvní almanach, inspirovaný nejen samotnou řekou, ale i atmosférou míst v její těsné blízkosti.