Diego de Torres Villarroel Boeken

Snahou editora a překladatele Miloslava Uličného je představit v tomto souboru deset nejvýznamnějších a nejzajímavějších osobností, které v 18. století sehrály důležitou roli ve vývoji španělského písemnictví. Jednotliví autoři vycházeli ve své tvorbě především z klasicismu, z něhož převzali návrat k antice jako estetickému ideálu a vzoru. I proto vyznávali harmonii, logiku, přesnost nebo i racionalismus, jenž se pro ně stal nepřehlédnutelným prvkem při pozorování přírody. Charakteristická pro ně byla i pestrá škála námětů, mezi nimiž nalezneme na jedné stráně třeba jízlivé verše, prošpikované výpady proti tehdejší morálce, módě či omezenosti ducha na vládnoucím dvoře, na druhé straně se však zde objevují i sonety a romance, oslavující lásku, víru, tanec i ostatní radosti života. Popularity také dosáhl žánr bajek, v němž tvůrci v podobě lechtivých anekdot kritizovali samolibost a nadutost nejvyšších společenských vrstev.

Diego de Torres Villarroel (1694-1770) fue un extraordinario talento literario —tal vez el más original, complejo y atractivo de la primera mitad de nuestro siglo XVIII— que se pasó la vida luchando inútilmente contra una imagen falsa de si mismo. Una imagen grotesca (¿Torres adivino? ¿Torres curandero, bailarín, guitarrista, actor, torero?), pintarrajeada con las adherencias folclóricas de su figura y con lo más circunstancial y dudoso de su anecdotario biográfico juvenil, pero que, como una maldición, todavía le persigue trescientos años después de que abriera sus ojos al mundo.El lector encontrará en las páginas que siguen un apretado pero representativo conjunto de textos que permiten reivindicar una imagen bien distinta de Torres. Y ello, a pesar de que no ha sido posible incluir una faceta tan amplia y característica de su producción como es la divulgación científica. Multitud de textos que permiten rastrear la evolución del autor en un proceso de progresiva permeabilidad a la ciencia y pensamiento modernos, entre las inevitables vacilaciones y dificultades propias de un tiempo histórico conflictivo en que dos culturas se enfrentan.