Robert Spaemann Boeken

Podtitul: Pokusy o rozlišení mezi "něčím" a "někým" Kniha Osoby představuje poslední, třetí díl pomyslné trilogie, spolu s první knihou Účelnost jako filosofický problém a druhou Štěstí a vůle k dobru; obě knihy již dříve vyšly v českém překladu. V první se Spaemann věnoval dějinám a obhajobě teleologického pohledu na přírodu a člověka, ve druhé pak zejména etice, s cílem překonat dichotomii mezi eudaimonismem a deontologismem. Ve třetí knize, jejíž český překlad právě držíte v rukou, prohlubuje svou ontologii i etiku a přichází s propracovanou antropologií. Její jádro tvoří pozoruhodné promýšlení souvislostí mezi personalitou a přirozeností. V této knize o antropologii, avšak nikoli jen o ní, můžeme detailně sledovat Spaemannův specifický neoaristotelský přístup kontinentálního typu, v kontrastu k anglosaské lockeovské a humeovské tradici. Spaemann se zároveň snaží překonat tradici kartesiánského dualismu, a tak hledá cestu mezi Scyllou naturalistického monismu a Charybdou spiritualistického dualismu. Výsledkem je jeho teorie osob – nikoli teorie osoby v singuláru. Osoby mohou totiž existovat jen v plurálu. Přesto se Spaemann odmítl přihlásit k personalismu. Osoby však v jeho pojetí nejlépe charakterizuje schopnost učinit nebo přijmout slib a schopnost odpouštět.

Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojí před alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.

Autor, profesor filozofie na univerzite v Mníchove, objasňuje v ôsmych kapitolách niektoré základné pojmy, ktoré všetci denne používame, keď hovoríme o morálnych aspektoch našich činov. Obsah: 1. Filozofická etika alebo: Je dobro a zlo relatívne? 2. Výchova alebo: Princíp potešenia a princíp reality 3. Vzdelanie alebo: Vlastný záujem a pocit hodnoty 4. Spravodlivosť alebo: Ja a tí druhí 5. Zmýšľanie a zodpovednosť alebo: Posväcuje cieľ prostriedky? 6. Jednotlivec alebo: Musíme vždy konať podľa svojho svedomia? 7. To bezpodmienečné alebo: Čo robí konanie dobrým? 8. Odovzdanosť alebo: Postoj k tomu, čo nemôžeme zmeniť Vydanie prvé

Pokus o nalezení etického základu, který by objasnil dualismus eudaimonismu a universalismu. ISBN 80-86005-01-0 je chybné, správné ISBN 80-86005-70-4 není v knize uvedeno.

Spaemann, Emeritus katholischer Konfession, ist eine der raren wertkonservativen Stimmen innerhalb der deutschen Gegenwartsphilosophie. Mit zahllosen publizistischen Beiträgen nahm er Stellung in ethischen Debatten über Abtreibung oder Sterbehilfe. Dieser Grundkurs zur Moralphilosophie geht auf eine Rundfunkserie aus 1981 zurück und erscheint unverändert(!) bereits in 9. Auflage. Dem breiten Adressatenkreis entsprechend behandelt Spaemann (vgl. zuletzt seine Erinnerungen "Über Gott und die Welt", ID-G 21/12) in seiner unangestrengten, klaren Diktion jene "Grundbegriffe", die wir alle verwenden, wenn wir über moralische Aspekte unseres täglichen Handelns sprechen. Gemeint sind hier Begriffe wie das Gute, Werte, Schuld, Gewissen oder Schicksal. Mithilfe zahlreicher Alltagsbeispiele plausibilisiert er seine Überlegungen. Frappierend bleibt, dass der aus den 1980er-Jahren stammende Text kaum von seiner Frische verloren hat, auch wenn Bezüge auf Themen wie "Abtreibung" oder "Fernsehkonsum" zeitfern anmuten. Bündig und ohne Fachchinesisch, im besten Sinne allgemeinbildend. Zur Erst- bzw. Neuanschaffung: (1).

Er ist wie Günter Grass, Martin Walser und Joseph Ratzinger 1927 geboren, Zeitgenosse von Habermas und Enzensberger und sein Leben verlief so spannend wie kein zweites seiner Generation. Die Mutter war Tänzerin bei Mary Wigman, sein Vater Kunsthistoriker. Seine Eltern waren links, atheistisch und lebten in der Berliner Bohème der Zwanziger Jahre. 1942, nach dem Tod seiner Mutter, wird der Vater zum katholischen Priester geweiht. 1944 ist Spaemann bei einem Bauer untergetaucht, er ist Deserteur im eigenen Land. Entdeckt man ihn jetzt, wird er sofort erschossen. Heute ist Robert Spaemann der bedeutendste konservative Philosoph im In und Ausland. In einem langen Gespräch mit Stephan Sattler resümiert er sein Leben, ganz unter der Maxime der Suche nach dem, "was in Wahrheit ist". Spaemann ist der bedeutendste konservative Philosoph im In- und Ausland und bekennender Gegner der Nutzung der Atomkraft und der Genmanipulation.