Pavel Janáček Boeken

Dějiny české literatury již od 18. století provázejí stížnosti literátů na to, jak je jejich tvorba omezována cenzurou. Přesto vědecká práce, která tento jev zevrubně popisuje, vychází až nyní. Kniha V obecném zájmu zkoumá proměny cenzury literatury a tisku od nástupu osvícenství až do počátku 21. století a masového rozšíření internetu. Výklad je chronologicky rozdělen do osmi částí. Na úvod každé z nich je zařazena rámcová kapitola, která podává obecný přehled o podobě a proměnách cenzury daného období. Soustředí se přitom především na instituce, které cenzuru vykonávají, a na dopady této regulace na fungování dobového literárního provozu. Za každou rámcovou kapitolou následuje blok případových studií, které na vybraných tématech ukazují působení literární cenzury v detailu. Autorský tým, který v roce 2012 připravil k vydání překladovou antologii teoretických textů Nebezpečná literatura?, při práci na knize vstřebal diskuse o povaze cenzury, jež v humanitních vědách probíhají od šedesátých let 20. století. Předkládaná kniha proto nechápe cenzuru a regulaci literatury pouze jako soubor zákazů brzdících všeobecný pokrok, naopak se ji snaží popsat jako komplexní jev zakotvený ve struktuře moderní kultury, jenž literární tvorbu i její recepci nejen omezuje, ale i povzbuzuje, provokuje a obohacuje.

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly pouze umělecké výboje či politické provokace avantgardistů, ale také mezinárodní bestsellery a rovněž produkty lokální populární kultury. Literární kronika první republiky je obrazově-výkladová kniha určená širší veřejnosti. Obrazová složka v ní má stejnou důležitost jako výkladová. Sestává z více než tisíce pečlivě vybraných knižních obálek, fotografií, reklamních materiálů, karikatur, ukázek rukopisů a dalších vizuálních dokumentů.

Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století Kniha o české populární literatuře ve 30. a 40. letech 20. století. První část publikace je věnována kulturně historické charakteristice jednotlivých sešitových edic. Obsahuje informace o jejich vzniku a vývoji, rozsahu a čtenářském ohlasu, literární povaze a žánru i o jednotlivých autorech. Druhá rozsáhlejší část publikace obsahuje komentovaný soupis všech českých románových edic uvedeného období, jakož i seznamy přispěvatelů - autorů či ilustrátorů. Kniha je oživena obrazovou přílohou a završena kompletním jmenným rejstříkem.

Operace vyloučení, operace nahrazení, 1938-1951. Monografie se zabývá zobrazováním, odmítáním a cenzurou populární literatury v moderní české literární kultuře, jakož i souběžnými procesy nahrazování odmítnutých forem literárnosti formami jinými, žádoucími z hlediska kulturních elit. Hlavní pozornost věnuje období 1938-1951, v němž spatřuje vyústění dlouhodobých trendů, zdaleka ne přítomných jen v kultuře české. V tomto období se - proti tendencím meziválečné avantgardy a moderny - prosadilo konzervativní pojetí národní literatury, vyhrazující veškerý literární prostor pro beletrii sledující horizont uměleckých hodnot. Od roku 1945 začalo být toto pojetí všestranně vymáháno a stávající populární literatura cenzurně potlačována. Literatura poúnorová byla již programově konstruována jako literatura bez literatury populární.

Sborník příspěvků ze sympozia pořádaného oddělením pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR v Praze 13.–14. října 2004

Kniha se zabývá přehlíženou problematikou ekonomických souvislostí literární práce, jejím tématem je vztah spisovatelů k penězům, vznik a parametry literárního trhu v českých zemích, ustavování a proměny honorářové praxe, podoby patronátu, mecenátu a státní kulturní politiky v českých zemích. Jednotlivé studie napsali čeští i zahraniční literární historici, historikové kultury, odborníci na autorské právo a kulturní politiku. Materiálový záběr publikovaných studií sahá od konce 18. století do současnosti, kapitoly jsou uspořádány chronologicky a opatřeny úvodem o interdisciplinárních průnicích ekonomie a literární vědy. Na začátku a na konci souboru se nacházejí stati s teoretickým nebo historickým přesahem k celku moderní české literární kultury.

Antologie přináší reprezentativní průřez románovou literaturou, která vycházela v letech 1937 až 1944 v sešitových edicích pro ženy. Obsahuje deset románů, které byly poprvé publikovány v Krásném románu, Čtení pro ženy a Večerech pod lampou. Sestává z děl typických pro danou dobu, která reprezentují žánrové a tematické linie konzumní ženské četby v období druhé republiky a Protektorátu. Většina příběhů se zaměřuje na populární romance a melodramata, odehrávající se v různých prostředích, včetně měst a venkova, a reflektují diskuse o ženské emancipaci a zaměstnání mimo domácnost. Další ideologickou dominantu tvoří vize osudu jako síly řídící životy jednotlivců, odměňující dobré a trestající zlé skutky. Antologie představuje méně známé práce devíti autorů, jejichž životopisy jsou součástí knihy. Obsahuje také faksimile Krásného románu z 22. 11. 1940, kde vyšel jeden z románů. Antologie navazuje na příručku Svět rodokapsu, která bibliograficky popisuje sešitové románové edice 30. a 40. let 20. století.