Claude Tresmontant Boeken

Významný francouzský katolický myslitel zkoumá podstatu křesťanské filozofie a odmítá odpovědnost Boha za existenci zla ve světě. První studie přibližuje filozofický vývoj teodiceje (tj. odpovědnosti Boha za zlo ve stvořeném světě). Zlo vzniká pouze za předpokladu, že existují bytosti, které jsou schopny poznávat, vnímat nebo působit bolest. Stvořená bytost vybavená vědomím je podmínkou vzniku zla. Bůh nemá možnost stvořit jiné božstvo, které by dar svobody a božího života pouze pasivně přijímalo. Druhá studie hledá podstatu křesťanské filozofie. Křesťanská filozofie je dílem rozumu, jehož myšlenkový postup se opírá o objektivní zkušenost. Lidský rozum na základě zkušenosti dospívá k tomu, co zahrnuje náboženské zjevení... Dvě méně významné práce přibližují českému čtenáři výraznou osobnost francouzské katolické filozofie, rozvíjející myšlenkový odkaz Teilharda de Chardin.

Nástin struktury a výklad obsahu definic křesťanské metafyziky vychází důsledně z textů ekumenických koncilů a dokumentů pontifikálních.

Kniha vyšla ve Francii poprvé před dvaceti lety a dočkala se už několika vydání. Nejde o romantickou projekci sbližování mezi křesťanským myšlením a judaismem do doby, kdy došlo k zásadní roztržce v souvislosti s osobou hebrejského učitele, „jehož jméno je Spása“, ale o místy až drsnou demytologizační práci. Její výsledky jsou ovšem paradoxní: evangelia nejsou pozdějšími produkty zhelénizovaných křesťanských společenství napsanými v řečtině, ale vznikla nedlouho po událostech na základě přímo pořizovaných záznamů. Původní hebrejské texty byly přeloženy do řečtiny. Čteme-li evangelia v našich národních jazycích, jde o „překlad překladu“ spojený často s fatální ztrátou informace. Kniha přináší také novou časovou posloupnost evangelií – nejstaršími jsou Janovo a Matoušovo, Lukášovo a především Markovo vznikla později.

Kniha je považována za jeden z nejlepších úvodů do teologie. Autor – významný francouzský katolický filosof – ji napsal jako příručku pro středoškolské studenty připravující se ke studiu na vysoké škole.

Kniha je souborem sedmi přednášek z let 1977–1985: Experimentální vědy a východisko filozofické analýzy, Křesťanství a rozum, Otázka Boží existence, Experimentální vědy a teologie, Hebrejské proroctví, Dějiny vesmíru a smysl stvoření, Kristus ve vesmíru. V dodatku je pak uveden rozhovor Roberta Découta s Claudem Tresmontantem.

Známý francouzský filosof uskutečnil ve své prvotině sestup ke kořenům dvojí linie evropského myšlení, které právem spatřuje v biblickém směru a v pozicích klasických řeckých úvah. Z tohoto hlediska jsou s neobyčejnou erudicí nově prokresleny základní filosofické pojmy a kategorie. Rovněž jsou zvýrazněny šlépěj a tradice i různé formy jejího přehodnocení u pozdějších evropských myslitelů, především u Bergsona, ale také u Spinozy, Descarta, Leibnize ap.