Tomaž Šalamun Boeken

Tomaž Šalamun was one of the most influential and prolific poets in Central Europe over the past few decades. Thanks to the translation of his work, he also received wide international acclaim. A number of volumes of his poetry have been published in English, yet A Ballad for Metka Krašovec, originally published in Ljubljana, Slovenia, in 1981 at the mid-point of Šalamun’s career, is considered to be seminal in his oeuvre, not least for the influence it has had on younger poets both in his home country and abroad. The first time a complete single volume of Šalamun’s poetry was published in English translation, it is characterized by often striking imagery and a sexual turmoil that is pervasive, offering readers a unique opportunity to glimpse the author at a particular stage in his life and creative development. A Ballad for Metka Krašovec ranges from the incantatory and gnomic to reflections on Šalamun's lovers, family, and country to narrative-style recollections of stays in Mexico and the United States.

To read Tomaalamun is to understand the delights of contemporary poetry. He is one of the major names in the international avant-garde. Irreverent, self-mythologizing, tragic, and visionary, he is a poet of immense range and cunning, able to encompass everything from Balkan wars and politics to the most intimate personal experiences. Feast, his latest collection in English, brings together both early and more recent work. "Realism, surrealism, song. Aphorisms, lyric, anti-lyric," as Jorie Graham wrote, are all to be found in these poems. Here is the most blasphemous of poets who is also a great religious poet. "Throw open a window, pull up a chair, and enjoy the imaginative feast" (Edward Hirsch).

Assembled using recorded conversations with the Slovenian poet Tomaz Salamun, this book-length poem by Joshua Beckman spans the first forty years of Salamun's life in his own words. -- Tomaz Salamun

Opera Buffa is Tomaz Salamun's last testament. It is a book rooted in torn landscapes of Central Europe and the Mediterranean. Crafted from place and power, these poems are fragments of collective memory. "There are hands, inside. Concordance rises / There are no foodstuffs. There's no branch." These are poems that examine what is tender and terrible in the world, ranging from the extrajudicial civil massacres of partisans during and after the Second World War, to the prejudicial violence carried out in twenty-first-century Europe against people forced to migrate from the Middle East, North Africa, and India. Opera Buffa witnesses anarchical plutocracy, climate catastrophe, and so much more. "Do you feel the footsteps?/ Do you feel the approach?" This is Opera Buffa.

An authoritative volume representing the vast oeuvre of one of the twentieth century's most brilliant and visionary poets. Widely regarded as some of the most important and innovative poetry from postwar Europe, Tomaz Salamun's work offers a singularly thrilling reading experience. Sharp and subtle, Salamun's rhythms intertwine with an incantatory force; his prescient, liberatory politics and poetics pulse like a heartbeat. In Kiss the Eyes of Peace, the histories of Slovenia, the former Yugoslavia, and Europe are broken into kaleidoscopic harmonies of terror and joy: friends and family talk to each other under the sun as snow, apples, and deer mingle with blood and bones, with salt and cabbage, with gold, silk, and wine, and with God and heaven in the sand and grass. "Love tore apart all my theories," writes Salamun. His oracular poems, suffused with mystic pronouncements that confound and delight, are as moving as they are eerie. And yet, if "every true poet is a monster," Salamun's profound imagination also offers us peace--grace, even--in the wildness and wilderness of his art: "May everything erupt on a clear day, just as it is, / into sacredness and the beauty of the gift: life." Translated from the Slovenian and curated by esteemed author and translator Brian Henry, this expansive arrangement is the first of its kind to offer a comprehensive English-language retrospective of Salamun's storied career.

Výbor z díla sedmi současných slovinských básníků, narozených v rozpětí pětadvaceti let, zachycuje vývojový rytmus slovinského básnictví za více než tři desetiletí. Závěrečný esej zařazuje tvorbu vybraných sedmi básníků do širšího kontextu poválečné slovinské poezie.

T0MAŽ ŠALAMUN (narozen 1941 v Záhřebu) vystudoval dějiny uměni, ale celý svůj život zasvětil poezii. Hned svou prvotinou Poker (1966) způsobil ve slovinské poezii úplnou revoluci, rázem zúčtoval s tradičním pojetím básnictví jako výchovy duše, popisu světa a rozvíjení myšlenek. Dokořán otevřel dveře alogičnosti a absurdnosti. Trvalo léta, než prorazil. Dnes je nejpřekládanějším slovinským básníkem, v cizině mu vyšlo dvacet šest knižních překladů a zastoupen je nejméně ve třiceti básnických antologiích. Bylo mu uděleno několik literárních cen. Hodně času prožil v cizině, hlavně v USA, a dá se říci, že jeho tvorba zasáhla nejen domácí literaturu slovinskou. AMBRA vydaná v Lublani 1995, je dvacátá šestá básnická sbírka Tomaže Šalamuna. Podle slovinské kritiky patří k jeho nejlepším sbírkám. Jejích čtyřicet devět básní představuje autora v té nejpravější podobě rušitele navyklého smyslu, je v nich nesmírně mnoho „materie světa", životních útržků a náznaků příběhů, rozhovorů i myšlenek, jenže vše v naprosté zpřeházenosti a nesouvislosti, slova se vzpřičují svému smyslu a věty zásadně nechtějí znamenat nic. Forma, jak neznamenají nic, to je poezie, říká Šalamun. Básnické napětí vychází právě z alogičnosti, říká rovněž. A četba jeho veršů je skutečně neobyčejně vzrušující zážitek, zážitek, který umí utkvět v duši.

Kniha Stromořadí naděje obsahuje celkem 98 básní, vybraných z jednotlivých původních sbírek a uspořádaných podle časové posloupnosti, a je tedy nejobsažnéjším výborem z tohoto autora vůbec. Básně této knihy přeložil a spolu s autorem uspořádal František Benhart. Knihu doplňuje poměrně obsáhlá studie Milady K. Nedvědové.