Luďa Klusáková Boeken

Largely unknown small towns, always in the shadow of famous cities, are mostly overlooked by historical research. English, Spanish, Portuguese, Greek, Czech and Russian towns are staged in this volume as examples of a typical European phenomenon. They appear in diverse shapes, influenced by their countries and regions in history. One of possible strategies to overcome difficulties and motivate new development uses cultural heritage as a marketable value. International team of urban historians, sociologists and historians of arts and architects joined at the European Association for Urban History conference in Lisbon in 2014 and decided to present the issue in this volume – composed of five chapters – using a variety of methods and perspectives.

Publikace je pozváním na cestu v čase a prostoru. Využívá kresleného itineráře anonymního autora, který se koncem 16. století vydal z Vídně do Cařihradu. Tento unikátní, dosud nepublikovaný pramen zvaný Leidenský skicář přivádí autorku ke sledování řady témat: proměny měst na území střední a jihovýchodní Evropy nacházejících se v područí Osmanů, obraz osmanské společnosti a v neposlední řadě i tajemství samotného skicáře – kdy, kdo a proč jej vytvořil

Publikace se skládá z případových studií, které zkoumají problematiku prostoru v různých měřítkách – od městského (Markéta Rubešová, Barbora Kubecová) přes regionální (Jan Krajíček) a národní (Milan Scholz, Tomáš Masař, Linda Kovářová) po makroregiony a civilizace (Božena Radiměřská, Milan Scholz). Úvodní teoreticko-metodologická studie se zaměřuje na historické tendence vnímání prostoru a současný prostorový obrat. Rubešová analyzuje vztah mezi veřejným a soukromým prostorem v raně novověkých osmanských dějinách, s důrazem na gender, náboženství a sociální strukturu. Kubecová se věnuje proměnám zelených městských prostranství v 19. století na příkladu Prahy. Krajíček zkoumá definice regionu a aplikuje je na Vysočinu jako vnitřní periferii. Masař se zaměřuje na vztah nacionalismu a teritoriality ve Finsku v dlouhém 19. století. Scholz analyzuje programové texty z první světové války a jejich přístup k poválečnému dělení prostoru, zejména vztahu národního a nadnárodního. Radiměřská rozebírá raně novověké západoevropské cestopisy o středovýchodní Evropě, zaměřuje se na stereotypy a estetické vnímání krajiny. Kovářová se věnuje japonské kultuře a ukazuje odlišný vztah člověka k teritorialitě v kontrastu s evropským pojetím.