Pavel Bojar Boeken

Známý ruský ethnograf a spisovatel (1873-1954) zachycuje v knize dojmy a zážitky ze svých cest po ruském severu. Příběh ladí pohádkově vyprávěním o kouzelném vdolečku, který jej vede na bělomořské pobřeží, na Solovecké ostrovy a dále za půlnočním sluncem do míst, kde žijí v kočovných stanech potomci hrdinů Kalevaly. Autor poznává život bělomořských rybářů, putuje s poutníky do slavného Soloveckého kláštera a účastní se lovu ryb v Kolské zátoce, plného dobrodružného kouzla i nebezpečenství. Dále vede vdoleček Prišvina do Norska, kolem severního mysu a na parníku podél fjordů zpět do vlasti. Při návratu si autor uvědomuje, že zázračná země jeho snů, kam jej měl vdoleček dovésti, je právě jeho vlast. V knize jsou poutavě vylíčeny nejen krásy severské přírody, ale i tvrdý život severských kočovníků, o nichž autor mluví s vřelými sympatiemi a obdivem.

Volné vyprávění pohádek východních národů (Egypt. Čína, Malajsko, Vietnam, Japonsko aj.) podle sbírky E. Elagina, autora ruského původu, který dlouhá léta žil v Praze.

Vědeckofantastický román, v němž autor, známý sovětský geolog a úspěšný popularizátor vědeckých poznatků, přibližuje čtenářům živě a plasticky dávno vymřelé tvary a druhy rostlin a zvířat, která žila na Zemi v dobách před desítkami a sty milionů let. Zdařilá rekonstrukce fantastického, z povrchu zemského již dávno vymizelého světa minulých dob vzbuzuje a prohlubuje v mládeži zájem o geologické vědy a jejich problémy a získává ji pro vážné geologické studium.

Představuje se Vám papoušek brazilského rodu, Geriňa, řečený Amazoňan Modročelý z Taguatingy.

Pokus o generační výchovný román svého pokolení. Vzpomínky a zkušenosti studenta, který se neodcizuje rodnému proletářskému světu a spoluprožívá vývoj dělnického hnutí v 20. a 30. letech 20 století.

Kniha utváří prostor čtenářova evropského zájmu o onen blízce exotický svět pod Jižním křížem, svět vymírajících Indiánů, pradávných i mladých pověr a rituálů, kvintesencí fotbalových vášní až po svět jaderných reaktorů a velmocenských cílů.

První samostatná část připravovaného trojdílného románu "Slunečný širý svět", věnovaného poválečnému budování české vesnice. Dějištěm je jihočeské pohraničí v době od pátého dne květnových bojů r. 1945 do únorových událostí r. 1948 a námětem je politický a morální vývoj, kterým v této době procházel vesnický kolektiv. Formou podrobné povahokresby a útržkovitých záběrů z každodenního života zachytil autor chaos prvních měsíců po osvobození, kdy vesnický proletariát si svoji třídní příslušnost teprve počínal uvědomovat a kdy váleční zbohatlíci, kolaboranti a příslušníci reakčních politických stran měli ještě dostatek volnosti k protisovětským a protikomunistickým provokacím a piklům. Ukázal těžký boj hrstky uvědomělých poctivých komunistů o vybudování základů družstevního hospodaření a o podchycení vesnické mládeže a vyzdvihl význam únorového vítězství, které snahám pokrokových jednotlivců odstranilo nejtěžší překážky.

Mac je zvyklý pečovat o opuštěná a bezmocná zvířátka. Jenže když jednoho dne najde na verandě svého rance zrovna tak opuštěnou a bezradnou Dianu, vypadá to na složitější případ…

Uživit se ilustrováním knížek není pro Annu lehké, a tak si musí přivydělávat pronajímáním pokojů ve svém stařičkém domě volajícím po opravě. Z nájemníka se ale může vyklubat nápadník…

Pokus o románové zobrazení citového života mladých lidí. Autoři sledují Jana a Terezku od jejich setkání v intelektuálské společnosti za nacistické okupace, prohlubování jejich vzájemného vztahu a charakterový růst za ilegální práce a v politických bojích prvního desetiletí po květnu 1945. Dvojice se měla stát zosobněním mileneckých a později manželských ctností. Poněkud schematické rozvržení světla a stínu však způsobilo, že je román v mnohém poplatný vývojovému období české literatury před 20. sjezdem KSSS.