Publikace zkoumá vliv soudcovské filozofie na rozhodování soudů ve složitých případech aplikace práva. Ukazuje, že odlišné vnímání zásad interpretace práva, role soudní moci v ústavním systému a funkce práva determinuje metodu soudního rozhodování a soudce dělí na právní formalisty, právní pragmatisty a právní substancialisty. Autorka na případové studii rozhodování rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu zkoumá projevy soudcovské filozofie v odlišných stanoviscích jednotlivých členů rozšířeného senátu a pojmenovává hlavní důvody neshody v kontroverzních případech.
V knize se dočtete jak mléčně kvasit stovky druhů zeleniny ve vlastní šťávě, v barevných nálevech, se solí i bez soli, v otrubách, v misu, s moukou a různými omáčkami, s ovocem a v ovocné šťávě, s různými druhy koření, bleskově, střednědobě i dlouhodobě, v zeláku i ve sklenicích, v chladu i teple...
Autoři čtenáře provádí od základních, jednoduchých způsobů kvašení postupně k těm náročnějším.
Všechny důležité postupy a recepty byly zachyceny formou fotek v jejich jednotlivých krocích. Tím pádem je přenesení dovedností z knihy do kuchyně snadné a zábavné.
Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel. Jeho myšlenky nalézaly vždy odezvu i v prostředí akademické obce historiků a filosofů – někoho inspirovaly a provokovaly k dalšímu přemítání a promýšlení, jiné popuzovaly a dráždily jako údajně „nevědecké“, případně „protinárodní“, pokud se Petr Pithart vyjadřoval k neuralgickým bodům českých a středoevropských dějin, a tím i k naší současnosti a budoucnosti.
Kniha Demokracie a občanské ctnosti představuje svérázný knižní dar k Pithartovým 80. narozeninám a rozhodně není jen pouhým panegyrikem, nýbrž byla zamýšlena jako mnohovrstevnatý pokus o ohlédnutí za dosavadním dynamickým působením Petra Pitharta uprostřed české a středoevropské pospolitosti. Publikace se vyznačuje i poněkud složitější strukturou, jde o transdisciplinární monografii, jejíž jednotlivé texty oscilují mezi vzpomínkou, literárním dopisem, esejem a vědeckou studií. Člení se do několika bloků, memoriálního, filosoficko-politologického nebo historického, přičemž nechybí ani reflexe Pithartových textů, myšlenek i činů.
Dělba moci, klasické téma v politickém a právním myšlení, zůstává klíčovým prvkem teorie a praxe omezené vlády. Publikace zkoumá vznik, důvody a různé historické i soudobé modely dělby moci, přičemž se věnuje i jejím předchůdcům a alternativám, jako je smíšená vláda. Kniha začíná přehledem pojetí moci a končí shrnutím relevantním pro Českou republiku. Autor, Jan Kysela, přináší cenné poznatky uspořádané v přehledné systematice, doplněné o vlastní teze a závěry. Text je psán čtivým a odborně precizním stylem, což usnadňuje čtenářům porozumění důvodům a směrům předkládaných úvah. Kniha se vyznačuje podrobnými analýzami, které jsou v české literatuře méně časté. Autor kombinuje rozsáhlé znalosti o vývoji právního a politického myšlení s přehledem německé a anglické literatury, diskutuje aktuální ústavněprávní vývoj a uvádí koncepci dělby moci do nových souvislostí. Publikace je užitečná jak pro ty, kteří se zajímají o alternativní způsoby omezení státní moci, tak pro ty, kdo chtějí hlouběji proniknout do filosofických základů dělby moci. Nabízí poučení jak politologům, tak právníkům, a ukazuje, co vše je třeba zohlednit nad rámec právních konstrukcí.
Jak se proměnil prostor svobody v naší zemi za posledních třicet let? Jaký je stav společenské a osobní svobody? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života reflektuje „prostor svobody“ v současné české společnosti. Účastníci mají blízký vztah k demokratizaci státu, někteří se na ní přímo podíleli. Mezi nimi jsou disidenti a politici jako Luboš Dobrovský a Petr Pithart, novinář Aleš Palán, ústavní právník Jan Kysela, profesor historie Igor Lukeš, aktivista Šimon Pánek, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, historik Timothy Snyder a dokumentaristka Olga Sommerová. Přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha se zaměřuje na lékařskou etiku a otázky svobody, zatímco Michael Žantovský, zakládající člen Občanského fóra, byl poradcem prezidenta Václava Havla. Rozhovory se uskutečnily u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, přímého nástupce samizdatové edice. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha je doplněna bohatým fotografickým materiálem.
Populismus patří mezi velmi frekventovaná slova posledních let. Co vše však může populismus obnášet? Kdo jsou populisté, a proč jimi vlastně jsou? Z těchto základních otázek vychází mezioborový tým, složený z autorů zavedených i začínajících, zdůrazňujících charakteristiky populismu tu jako politického stylu, jindy více jako svébytné doktríny, analyzujících jej jako nebezpečnou alternativu liberální demokracie, případně i "jen" jako stimul pro její revitalizaci. Prvořadým zřetelem knihy nicméně není populismus jako takový, nýbrž jeho vztah k právu, právnímu státu, potažmo k institucím vůbec. V tomto rámci se stává zřejmým, že nelze přehlížet vazby mezi populismem a překonáváním mnohých konvenčních omezení moci, jejichž účinek byl založen na tom, že se některé věci prostě nedělají. Vzniká tak větší prostor pro výslovnou právní regulaci, avšak s jakým obsahem? Populisté mohou vládnout i pomocí práva, jakkoliv především "svého" práva. Mohou "dobýt" i instituce, jejichž účelem bylo limitovat moc aktuální většiny. Vyústěním společného přemýšlení tak snad je banální postřeh, že bychom měli snižovat případný pocit významné části společnosti, že právo a právní instituce slouží jen někomu, jen bizarním zájmům a právům jednotlivců a menšin, a to na úkor většiny. Jelikož se žádné zřízení neudrží proti nevůli většiny, je třeba o přízeň většiny stále znovu usilovat.
