"In a series of dialogues with Martin Meyer, Brendel speaks about his life, the development of his career, his music-making, his travels, his poems and essays; about his childhood in Zagreb, adolescence in Graz, and experiences as a young man in Vienna ("I was in Vienna, but I was never a 'genuine' Viennese"); about literature, painting, architecture, and kitsch.".
In these dialogues, Alfred Brendel speaks about his life, the development of his career, his music-making, his travels, his poems and essays; about his childhood in Zagreb, adolescence in Graz, and experiences as a young man in Vienna.
Presents the author's definitive collection of his award-winning writings on music. This work combines revised versions of his two classic books, "Musical Thoughts and Afterthoughts" and "Music Sounded Out", and also includes a number of important essays. It is suitable for serious piano players and listeners alike.
Alfred Brendel - internationally famous as the supreme interpreter of the piano music of Haydn, Mozart, Beethoven, Schubert and Liszt - is also a poet. Between concert engagements and recording sessions, he has found the time to write this collection of sardonic, wise, funny, and beautifully turned verses. Penetrating light is thrown on those parts of the author's endlessly subtle mind and sensibility which his devoted audiences can barely have guessed existed. The supernumerary finger of the book's title, the appearance of Brahms's smelly ghost, the war between the bearded and the beardless, the camel's loss of his humps, the appropriateness of laughter, the eventual appearance of Godot and the usefulness of identical twins are among the important subjects he tackles. With the help of Richard Stokes, Alfred Brendel has produced English versions of his original texts which go out to meet the reader with refreshing directness and wit.
The title of this collection of essays refers to a tailor's mannequin that Alfred Brendel spotted in a shop window in Arezzo, a small Tuscan town. And so, in his delightful new collection, great masters of nonsense meet great masters of music.
'This book distils what, at my advanced age, I feel able to say about music, musicians, and matters of my pianistic profession.' Ever since Alfred Brendel bid farewell to the concert stage after six decades of performing, he has been passing on his insight and experience in the form of lectures, readings and master-classes.
A unique insight into the exceptional mind of one of the outstanding musicians of the twentieth and twenty-first centuries.
Kniha 2 x 2 = 13 přináší sebrané básně klaviristy Alfreda Brendela, jednoho z nejvýznamnějších světových umělců. Zatímco jeho interpretace skladeb Mozarta, Beethovena, Schuberta, Schumanna a Liszta se soustředí na minulost a notový zápis, jeho poezie představuje tvůrčí a filozofické sebevyjádření. Brendel čerpá inspiraci z evropské básnické moderny, včetně dadaismu a absurdní literatury, a jeho dílo je oceněno smyslem pro humor a sarkasmus. Tímto způsobem se jeho poetika blíží české básnické tradici, což si autor uvědomuje i díky svým návštěvám České republiky. Harold Pinter, slavný anglický dramatik a nositel Nobelovy ceny, popsal čtení Brendelovy poezie jako potěšení, chválí jeho excentrický a vtipný styl. Alfred Brendel, narozený 5. ledna 1931, je rakousko-britský klavírista, básník a spisovatel, považovaný za jednoho z největších pianistů všech dob. Narodil se v Loučné nad Desnou v rodině nehudebníků a do šesti let žil v Československu, poté se rodina přestěhovala do Záhřebu a později do rakouského Štýrského Hradce. Klavírní výuku zahájil v šesti letech a studoval na konzervatoři ve Štýrském Hradci a u významných pedagogů. Poprvé veřejně koncertoval ve svých sedmnácti letech. Z němčiny přeložil Vít Janota.
Alfred Brendel je bezesporu jedním z nejvýznamnějších klavíristů a umělců 20. století. Je historicky prvním pianistou, který nahrál kompletní klavírní dílo Ludwiga van Beethovena. Když firma Philips v roce 1999 vydala prestižní edici „Velcí klavíristé 20. století“, Brendelovi jako jedinému interpretovi věnovala šest kompaktních disků (tedy více než Rachmaninovovi, Rubinsteinovi, Horowitzovi, Richterovi, Gouldovi atd.). Brendel svojí interpretací děl W. A. Mozarta a F. Schuberta zásadně změnil pohled na tyto skladatele. Souborné vydání jeho esejů se ve světě stalo velkou událostí. Brendel je skvělým spisovatelem, esejistou a básníkem. Umí své postřehy, bádání a celoživotní zkušenosti brilantně zformulovat, jeho eseje mají vytříbený literární styl. Je velkým znalcem literatury, filmu, malířství a architektury, jeho široké zaměření prostupuje celou jeho knihou. Brendel vnímá hudbu v širších historicko-kulturních souvislostech a proto je jeho práce objevná jak pro odbornou, tak laickou veřejnost. Brendel je posledním pojítkem s velkou tradicí – byl žákem legendárního Edwina Fischera, jehož učil žák Franze Liszta, jehož učil žák Ludwiga van Beethovena. Brendel je tedy posledním článkem této velké linie, která pochází od Beethovena. V Brendelových sebraných esejích se navíc vzácně propojuje zkušenost významného a zkušeného interpreta s nejvyšší odborností badatele.
Neformální řada spisů Alfreda Brendela se uzavírá knihou rozhovorů a esejů, v nichž na sebe tento legendární klavírista prozrazuje mnohé, nikdy však nesklouzává k „autobiografii" a bulváru. Prozrazuje své preference v literatuře, hudbě a filmu a hovoří též o svých sympatiích k surrealismu a absurdnu. Alfred Brendel (5. ledna 1931) je rakousko-britský klavírista, básník a spisovatel. Bývá považován za jednoho z největších pianistů všech dob. Narodil se v Loučné nad Desnou v okrese Šumperk v rodině nehudebníků. Do svých šesti let žil v Československu, poté se rodina odstěhovala do Záhřebu v Jugoslávii a pak do rakouského Štýrského Hradce. Na hodiny klavíru začal docházet v šesti letech. Pak studoval na konzervatoři ve Štýrském Hradci u profesorky Ludoviky von Kaanové a kompozici u Artura Michela. Studia dokončil u rakouského klavíristy a skladatele Eduarda Steuermanna, a zejména absolvováním mistrovských kurzů švýcarského pianisty a dirigenta Edwina Fischera. Brendel poprvé veřejně koncertoval ve Štýrském Hradci, když mu bylo sedmnáct. Z němčiny přeložila Helena Medková.
