Ilse Tielsch Boeken

Unabh. Forts. von: Heimatsuchen. - Vor dem Zeithintergrund der 50er Jahre schildert die Autorin, wie sich die Heimatvertriebenen aus Böhmen und Mähren mit Tatkraft und Fleiss in Österreich und Deutschland eine neue Existenz aufbauen

Tato kniha je výsledkem pokusu o návrat do vlasti. Je záznamem a reflexí z cest po Moravě a Čechách v roce 1990. Autorka jako šestnáctiletá dívka uprchla na jaře 1945 před frontou z Hustopečí na jižní Moravě. Od té doby žije v Rakousku. Z dětství jí v paměti zůstala bohatá a kvetoucí země. Co v ní najde po pětačtyřiceti letech?

V dílech Ilse Tielschové, úspěšné rakouské autorky s jihomoravskými kořeny, se zpravidla objevuje motiv vykořenění a vyhnání. Nepřekvapí proto, že autorka sní o návratech. Ve svých verších se touží vrátit nejen domů, na rodnou Moravu, ale i do dětství, ke svým předkům a kořenům. Její návraty jsou o to působivější, že o nich dokáže vyprávět prostými slovy a srozumitelnými obrazy.

Hans Weigel zu diesem Buch: »Wenn der Kafka und der Orwell als gemeinsame Tochter die Ilse Aichinger gehabt hätten, und die wiederum eine Verbindung mit Herzmanovsky-Orlando eingegangen wäre, dann wäre die Ilse Tielsch-Felzmann herausgekommen, mit Mark Twain als Vater.«Diese Sammlung satirischer Geschichten enthält u.a. die Erzählung, die beim Internationalen Autorenkolloquium Arnsberg/Neheim-Hüsten den dort für die beste Kurzgeschichte ausgeschriebenen Preis und dazu den Preis der Schülerjuy erhielt.

1938: Die neunjährige Elfi Zimmermann erlebt das letzte Jahr vor dem Ausbruch des 2. Weltkriegs in einem südmährischen Städtchen. Zu Beginn des Jahres freut sie sich über ihr neues Fahrrad, im Herbst besetzen Hitlers Truppen die Sudetengebiete, und alles beginnt sich zu verändern. Elfi kann nicht verstehen, warum ihre jüdische Freundin, viele Nachbarn und immer mehr Geschäfte verschwinden und warum ihre Eltern nicht mit ihr sprechen, sondern nur miteinander flüstern. Ilse Tielsch zeigt ein in dieser schwierigen Zeit in ihren Gedanken und Ängsten alleingelassenes Mädchen, das nicht akzeptieren will, dass sein unbeschwertes Leben nicht mehr möglich ist.

V roce 1938 žije devítiletá Elfi Zimmermannová se svou rodinou a vychovatelkou v malém moravském městečku. Na jaře se těší z nového kola a prožívá radosti a dobrodružství s kamarády, avšak na podzim se situace mění, když Hitlerova vojska obsazují Sudety. Atmosféra v obci se stává nenávistnou; sousedé a přátelé se mění na nepřátele a rozdělení na Čechy, Němce a Židy nabývá na významu. Elfi nechápe, proč její židovská nejlepší kamarádka zmizela, ani proč je důležité, kdo vlastní obchod, do kterého chodí nakupovat. Zmatek v ní vyvolává i tajné šeptání rodičů a fakt, že Kurt se nikdy neožení s Liesl, jejíž babička byla Židovka. Ilse Tielschová líčí příběh dívky, která se ocitá sama se svými obavami a musí se orientovat v komplikovaném a nepřátelském světě. Elfiho bezprostřednost a naivita nabízejí upřímný pohled na tragické události roku 1938, které prožila na Moravě. I když je román primárně určen dospělým, autorčino podání klíčové historické události očima dítěte činí knihu zajímavou i pro mladší čtenáře, kteří chtějí lépe porozumět naší historii.

Po úspěchu románu Poslední rok - 1938 vycházejí uznávané rakouské autorce také vybrané povídky, které opět dokládají, jak skvělou a zaujatou vypravěčkou je. Rok a místo narození Ilse Tielschové - 1929 v jihomoravských Hustopečích - rozhodly nejen o jejím životě, ale i o tématech, kterým se věnuje. Idylické časy dětství se vzpomínkami na rodiče a prarodiče, přirozená dvojjazyčnost, předválečná nervozita a lámání charakterů, "hon" na blízké sousedy, z nichž se přes noc stali nepřátelé, válečná léta i to, co nastalo po nich. Hrdinové povídek prošli autorčiným životem, proto jsou opravdoví, pevně srostlí s krajinou i s dobou, v níž žijí. Přestože jsou povídky rozsahem "malé", jejich obsah a děj je činí velkými. Jde o příběhy plné lidskosti, nostalgie a touhy, aby svět byl zase v pořádku tak jako kdysi. Povídky nesmírně citlivě a přesně přeložila další jihomoravská rodačka Jarmila Červená (1933), která je zároveň malířkou a mapuje tento region štětcem s podobným zaujetím, poezií a láskou. Dvě ženy, které toho hodně prožily, si dokonale rozumějí, a mohla tak vzniknout kniha, která si čtenáře zaručeně podmaní.