Terezie od Ježíše Boeken

"Autobiography of Saint Teresa of Avila" is the account of Saint Teresa S nchez de Cepeda y Ahumada, a prominent 16th century Spanish mystic, Carmelite nun, and writer of the Counter Reformation. Like many of her writings her autobiography has a didactic tone as it intends to instruct the reader on how to live a more devout Christian life in the manner put forth by the Catholic Church. A classic work of Christian mysticism "The Life of Saint Teresa of Avila by Herself" is a must read for anyone seeking a more contemplative life and a closer and more spiritual connection with God through prayer and religious devotion.

Deeply spiritual and profoundly human, this 16th-century masterpiece is the work of a revered saint. Teresa of Avila visualized the soul as a many-faceted diamond, with the ecstasy of divine communion at its center. Her insights into prayer and meditation as the keys to fulfillment have inspired generations of readers.

This book is a reproduction of a historical work, presented in large print to enhance accessibility for those with impaired vision. It is published by Megali, a house dedicated to making historical texts more readable and inclusive.

Terezie v tomto svém osobitém textu popisuje snahu o zakládání nových klášterů.

Kniha života Terezie z Avily je jedním z nejkrásnějších svědectví o lásce Boží a lidské touze po Boží blízkosti. Terezie v ní popisuje svou vnitřní duchovní zkušenost – vášnivé hledání Boha i cestu modlitby, na kterou se vydala. Velká reformátorka karmelitánského řádu je příkladem žité rovnováhy mezi činností a kontemplací, mezi službou druhým a rozvíjením svého vnitřního života. Byla mystičkou i zručnou organizátorkou, „bláznem Božím“ i vnímavou psychoterapeutkou, kajícnicí i ženou užívající si života. Uměla se odevzdávat božskému tajemství i naplno prožívat vztahy k lidem kolem sebe. I když od sepsání Knihy života uplynulo pět století, je dodnes inspirativní svým smyslem pro realitu a intimním vztahem ke Kristu. Karmelitánské nakladatelství vydává slavnou autobiografii v novém, úplném vydání a s úvodní studií karmelitána P. Pavla Poly.

Terezie jako zakladatelka reformovaných karmelitánských klášterů píše svým spolusestrám o ctnostech, o modlitbě a o způsobu života, který vnitřní modlitbě napomáhá.

„... Duše tehdy neví, co dělat. Neví, zda má mluvit nebo mlčet, ani zda se smát nebo plakat. Jde o slávyplnou hloupost, nebeské bláznovství, kde se učí opravdové moudrosti. Mohutnosti mají schopnost zabývat se věcmi jen v Bohu. Pronáší se tu mnoho slov chvály na Boha, a to bez jakéhokoli řádu, pokud je neuspořádá sám Pán. Duše by chtěla propuknout v chválu a je celá bez sebe: líbezný nepokoj! Terezie nám takto přibližuje okamžik vzniku své poezie, která je výsledkem její mystické zkušenosti. Tyto intimní básně odhalují její ženské srdce, zamilované do Snoubence a trýzněné touhou po Něm. Kromě toho existují i příležitostné a didaktické básně, které ukazují Terezii jako učitelku a matku svých sester. Mnohá svědectví potvrzují, že uměla „veršovat“ a často to dělala; Julián z Ávily popisuje, jak během cest při zakládáních skládala popěvky pro pobavení svých spolusester. Tyto verše psala při rekreacích, na vánoční svátky nebo jako jednoduchý způsob, jak předat svůj ideál života bosých karmelitek. Na konci tereziánského jubilea, pětistého výročí jejího narození, vám je předkládáme v hodnotném přebásnění pana Miloslava Uličného.

Nad Velepísní a jiné spisy. Na některá slova Šalamounovy Písně písní. Originál se nezachoval. Španělská inkvizice přísně stíhala komentáře Písně písní a když Terezie předložila spisek svému zpovědníkovi, poručil jí ho ihned spálit. Světice neváhala ani okamžik a hodila rukopis do ohně. Badatelé byli po léta přesvědčeni, že se zachoval pouhý zlomek celého díla, který některá z řeholnic vytáhla neohroženě z ohně. Nyní se však ukazuje, že jde o ucelenou práci, jak ji napsala Terezie, a o jejíž záchranu se zasloužily spolusestry: ty totiž text, ještě před incidentem a bez vědomí světice, několikrát opsaly.

Nad Velepísní a jiné spisy. Na některá slova Šalamounovy Písně písní. Originál se nezachoval. Španělská inkvizice přísně stíhala komentáře Písně písní a když Terezie předložila spisek svému zpovědníkovi, poručil jí ho ihned spálit. Světice neváhala ani okamžik a hodila rukopis do ohně. Badatelé byli po léta přesvědčeni, že se zachoval pouhý zlomek celého díla, který některá z řeholnic vytáhla neohroženě z ohně. Nyní se však ukazuje, že jde o ucelenou práci, jak ji napsala Terezie, a o jejíž záchranu se zasloužily spolusestry: ty totiž text, ještě před incidentem a bez vědomí světice, několikrát opsaly.