Horace Stanley McCoy documenteerde in zijn rauwe, hardboiled romans de ontberingen die Amerikanen troffen tijdens de Depressie en de naoorlogse periode. Hoewel hij in zijn tijd werd onderschat, wordt McCoy nu erkend als een gelijke van Dashiell Hammett en James Cain. Zijn werk verkende de donkere kanten van de Amerikaanse droom en de psychologische tol van extreme druk. McCoy's kenmerkende stijl staat bekend om zijn beknoptheid en krachtige beeldspraak.
The Great Depression led people to take desperate measures to survive. The marathon dance craze, which flourished at that time, seemed a simple way for people to earn extra money, dancing the hours away for cash, for weeks at a time.But the underside of that craze was a competition and violence unknown to most ballrooms. A lurid tale of dancing and desperation, Horace McCoy's classic American novel captures the dark side of the 1930s.
Kniha vypráví příběh o složitém úniku z vězení, při němž byl zabit vězeň, pro kterého byl útěk zorganizován, a na svobodu se dostává jeho náhodně vybraný společník Ralph Cotter. Tento odvážný kousek Cottera zavede do prostředí plného zločinu, machinací a vyděračství, kde ho pohrdání zákonem, řádem a lidským životem zavádí na cestu nekonečného zla. Román posloužil jako předloha pro kultovní film s Jamesem Cagneym v hlavní roli.
Společné vydání dvou románů (Měl jsem zůstat doma, 1938; Koně se přece střílejí, 1935) amerického prozaika Horace McCoye (1897–1955), které nemilosrdně a bez příkras vypovídají o tragédii generace Ameriky třicátých let, o ztrátě iluzí, o lidské důstojnosti a ponížení.
