Meer dan een miljoen boeken binnen handbereik!
Bookbot

Markéta Bártová

    1 januari 1980
    Formy odboje a odporu věřících na podkladě materiálů bezpečnostních složek
    Míla Doleželová
    Domeček: Vojenská vazební věznice v letech 1948–1950
    • Tématem této publikace je fungování vazební vojenské věznice v letech 1948 až 1950, která vešla do dějin pod názvem Domeček a dodnes šokuje krutými poměry, které zde panovaly. V jejích zdech trpěla řada osobností československé vojenské elity, jež komunistický režim právem pokládal za své oponenty či se jich skrze falešná obvinění snažil zbavit. S Domečkem je nerozlučně spojen jeho sadistický správce František Pergl, stejně jako příslušníci pátrací a vyšetřovací skupiny 5. oddělení Hlavního štábu Ministerstva národní obrany, které ve vymezeném období věznici spravovalo. Tito lidé se osobně podíleli na brutálním fyzickém a psychickém mučení zadržených osob. Kniha, v některých případech vůbec poprvé, podává prostřednictvím podrobně sestavených biografických medailonů ucelený obraz o jejich životní a profesní dráze a objasňuje, zda a jak byli za své činy potrestáni. Přináší rovněž klíčové informace k těm, kteří jim byli jako političtí vězni totalitního státu vydáni napospas.

      Domeček: Vojenská vazební věznice v letech 1948–1950
    • Míla Doleželová

      • 187bladzijden
      • 7 uur lezen
      4,0(2)Tarief

      Kniha přináší nový, objevný pohled na tvorbu zcela mimořádné malířky Míly Doleželové (1922–1993). Žila a tvořila v Praze a hlavně na Vysočině, pod horou Javořicí, v Jihlávce, Klatovci a Telči. Milovníkům umění zanechala nesmírně obsažné a monumentální dílo sestávající z fresek a nesčetného množství olejomaleb, kreseb a grafik. Úvodní kapitola knihy z pera Markéty Bártové přiblíží životní osudy Míly Doleželové i jejího manžela, malíře a grafika Jiřího Mareše (1932–1984). Umělkyně se nejvíce proslavila jako „malířka cikánů“, hloubka jejího zájmu o romskou tematiku však značně přesáhla pouhé vnější okouzlení, neboť romský prvek, romipen, v jejím díle hluboce rezonoval. Ve své kapitole, jejíž záběr přesahuje až k současným romským umělcům, to názorně dokládá Jana Horváthová. Navzdory nepřízni ateistického režimu Doleželová po dobu tří desetiletí tvůrčím způsobem rozvíjela křesťanská témata. Možné odpovědi na otázky po filozofickém a teologickém obsahu této významné části jejího díla formuluje ve své kapitole Tomáš Mazáč. Monografie vychází u příležitosti 100. výročí narození malířky, doprovází ji téměř tři sta reprodukcí obrazů, fotografií a dokumentů, obrazové kalendárium jejího života a díla a několik příloh.

      Míla Doleželová