Miloslav Bureš Boeken

Autor se nechal inspirovat zápisem o tradici čištění studánek v okolí vesničky Vlčkov. Napsal nejprve báseň Píseň o studánce Rubínce. Text zaslal skladateli Bohuslavu Martinů a díky tomu vznikla nejznámější Martinů skladba. Původní předlohu skladatel zkrátil, změnil název a zhudebnil jijako komorní kantátu pro ženský (dětský) sbor, soprán, alt, baryton, recitátora a instrumentální doprovod. Doslov napsal Václav Černý. Kresbami doprovodil Cyril Bouda.

Básnická sbírka, která zachycuje atmosféru vesnického fotbalového hřiště na Vysočině, kde „nikdy nebude hrát Santos, Internacional, Real či Benfica“ a kde se vůně kopačkami rozšlapané prsti prolíná s vzpomínkami na partyzánské akce, domov a smrt.

Poslední autorova sbírka veršů, vycházející posmrtně. Verše inspirované jednak rodnou Vysočinou a lidmi tohoto kraje a jednak palčivou problematikou našich současných dnů. "Básně sbírky vytryskly," říká autor v doslovu, "v onom jiskřícím roce, kdy v našem životě vše dostávalo zcela jiné, nové rozměry, kdy výšky byly náhle modřejší a dálky vonnější, kdy lidé rostli do krásy a velikosti a básník tu nemohl zdržet hlas a mlčet." Do základů sbírky, nazvané podle Goghova obrazu a důstojně se přiřazující k čisté poezii autorových Studánek, vybral autor to nejryzejší a nejvyzrálejší ze sbírek "Pochovávání světla" a knihy "Slunce zapadá do hlíny" a završil cyklem "Příběh fotbalového hřiště", vydaným jen pro přátele poezie.

Řada krátkých pohádek, pověstí, bájí a vyprávění z draček a černých hodinek z vesnic a legendárních míst na Českomoravské vysočině. Hrdinové pohádek jsou prostí, poctiví lidé, kteří milují svou rodnou zem a touží po životě bez zla a bídy. Obsahuje mimo jiné pověst o "Zpívající" Lukasově lípě v obci Telecí na Svitavsku.

Verše pro děti. Vydáno u příležitosti výstavy Budujeme osvobozené kraje pro české děti.

Básnická sbírka tematizující vesnickou krajinu Vysočiny a její proměny: připomíná spjatost moderního traktorového zemědělství se starodávnými tradicemi předků, vzdává čest koním, kteří padli ve službě člověku a dojímá se nad vůní spálené nati ve větru a zimou s křikem ptačích hejn a popraškem sněhu na oraniskách.

Sbírka národopisných črt z Českomoravské vysočiny o sklářském umění, zednictví, textilu, hračkách, krojích, kraslicích apod. V dalších částech knihy jsou zachyceny některé lidové zvyky, pověsti a pohádky, vyprávění a vzpomínky,čerpané ze starých tradic, a ukázky přísloví a lidové moudrosti.

Romantický příběh dívky, původem z rodiny pobělohorských emigrantů, usazených v Polsku, která se po květnu 1945 vrací do Čech a začíná nový život v pohraničí. Autor se v románě snaží vyřešit citový konflikt dívky, vyrůstající v prostředí nábožensky zanícené rodiny, která seve svých 17 letech ocitne mezi lidmi, přicházejícími znovu vybudovat naše pohraničí. Hrdinka knihy, Marie Lazarová, vypráví svůj příběh sama. Její citové sblížení s potomkem předků ze staré země, jejím jmenovcem, je velmi romanticky vyřešeno.