Snář velmi pěkný, z mnohých spisuov mudrcův starých i nových, i z kněch zákona obojího vybraný, vedle příhod lidských, skrze sny jim od Boha zjevované, k výstraze lidské, skrze k těm podobné sny, častokrát jim ukázané. Ve dvanáct kněh rozdělený a nyní opět znovu vytištěný.
Vavřinec z. Březové Boeken




Latinsky napsaná kronika o Husitství, jež je viděno očima katolíků. Líčí události od roku 1414 - 1422. Do češtiny přeložena kolem roku 1500.
Jeden z nejcennějších pramenů pro počátky husitství informuje o prvních projevech revolučního hnutí přes propuknutí bouří v Praze, založení Tábora a první léta husitských válek do prosince 1421. Autorem kroniky je mistr artistické fakulty pražské univerzity, příslušník umírněného středu, který kritizuje radikální učení táborské a pražské chudiny. Ke kronice je připojena veršovaná Píseň o vítězství u Domažlic, oslavující vítězství husitů nadkřižáky v srpnu 1431.
Husitská kronika je sloupem našich vědomostí o zrodu husitské revoluce a jejím průběhu od r. 1414 do počátku r. 1422. Začíná zprávou o přijímání z kalicha a kostnickém boji M. Jana Husa, vyzdvihuje hlavní myšlenky husitské revoluce, obšírně líčí zápas, který vzplál v Čechách, revoluční Prahu, první bitvy lidové armády a slavné vítězství nad křižáky na Žižkově. Zvláštní pozornost je věnována revolučnímu Táboru. V této části se také nejzřetelněji projevuje třídní profil autora, majetného pražského občana, stoupence „zlaté střední cesty“, protivníka jak Zikmundova, tak i táborských. (Podle úvodu.)