Ivan Vazov geldt als de patriarch van de Bulgaarse literatuur, wiens werken twee cruciale tijdperken in de Bulgaarse geschiedenis krachtig documenteren: de Nationale Herleving en het tijdperk na de bevrijding van het Ottomaanse bewind. Zijn schrijven, diepgaand beïnvloed door revolutionaire idealen, duikt in thema's van diep patriottisme en nationale identiteit. Vazov's blijvende literaire erfenis ligt in zijn meesterlijke vastlegging van de geest van zijn tijd en zijn vermogen om toekomstige generaties te inspireren door middel van levendige beelden en krachtige taal.
Dej románu Pod jarmom sa odohráva v mestečku Biela Čerkva v čase tzv. aprílového povstania roku 1876. V postavách Ogňanova, Sokolova, Kandova a ďalších autor vykreslil typy revolucionárov-inteligentov, ktorí posvätili svoje životy ideálu národného oslobodenia a boli hlavnou silou protitureckéhopovstania. Okrem nich v románe vystupujú krásne postavy ľudových hrdinov - Borimečka, Ovčarov, Cankov, učiteľka Rada a mnohí iní - ktoré predstavujú to nezničiteľné jadro bulharského národa, čo pretrvalo veky a nikdy nedalo zahynúť myšlienkam slobody a národnej nezávisloti.
Kniha vypráví příběhy chašů (bulharských emigrantů na konci 19. století po pořážce v boji s Turky proti Rumunsku). Zachycuje jejich život, ve kterém trpí, jsou hladoví, ale i tak bojují... jejich mučednický život.
Na 70 typických ukázek Vaz. lyriky, které dosvědčují, že "impulsem k napsání většiny jeho básní byly důležité události bulhar. nár. života a že i jeho přírodní a osobní lyrika se vymyká z úzkého rámce autorových soukromých zážitků. Odtud pramení i neobyčejná bohatost motivů jeho básnické tvorby. V. opěvuje bulh. zemi a přírodu, historické události i selskou práci, bouří proti nepřátelům lidu a zamýšlí se nad ideály a osudy celého lidstva." (Z předml.) Výbor obs. i veršovanou pov. "Prokletí" ("Gramada"). Skoupý čorbadži Ceko dostihne svou dceru na útěku s milovaným selským hochem a dá ji za otrokyni bohatému Turkovi. Lid nad Cekem vynese kletbu, při které navrství hromadu kamení. Každý, kdo jde kolem, přihodí svůj kámen. Časem narostla strašná hora. Ceko se stal ve svém majetku nejubožejším - každý se ho štítí. Aby se vesničanům pomstil, zavolá na ně Turky. V poslední chvíli je ochrání ruské vojsko. Povídka ilustruje hrozný život pracujícího lidu v době předosvobozenecké, dokumentuje proradnost čorbadžiů, kteří se ve své ziskuchtivosti bratří i s národním nepřítelem, s Turkem. - V předmluvě studie o životě a díle Vazova.
Žánrový obrázek z bulharského městečka. Autor kreslí několik postaviček místních boháčů, řemeslníků a kupců, popa a tureckého beje. Dva staří tatíci, dávní nepřátelé, se tu pronásledují s klukovskou vynalézavostí a jejich ženy na sebe chrlí záplavu orientálně květnatých nadávek. Sporem se baví celé městečko.
