Herbert Witzenmann Volgorde van de boeken (chronologisch)

Die „Lichtmaschen“ enthalten die in Briefform an Jutta Knobel-Weitz niedergelegten Erinnerungen von Herbert Witzenmann an seine Geburt, an die frühen Jahre in Pforzheim und Garmisch-Partenkirchen, seine Eltern und Grosseltern, an die musikalischen Erziehung am Klavier und vor allem an seine Begegnungen und Gespräche mit Rudolf Steiner in Stuttgart und Dornach. Die zwischen 1905 und 1924 erlebten Ereignisse wurden zwischen 1969 und 1971 aufgeschrieben. Diese Autobiographie in Briefen des grossen Philosophen erschienen zeitgleich mit seinem autobiographischen Roman „Silberlöffelchen“, das er ursprünglich unter dem Pseudonym Paul Udeis zu veröffentlichen gedachte.

Zásady Všeobecné anthroposofické společnosti jako životní základna a cesta školení. Pro toho, kdo si chce utvořit úsudek o vývoji Anthroposofické společnosti, mohou úvahy autora být nápomocné, neboť objasňují podstatu impulzu, jenž má význam nikoli pouze pro určitou skupinu, ale pro každé opravdu moderní společenství.

Chceme i nadále popírat svou poznávací schopnost, nebo ji budeme používat? Chceme i nadále trávit náš sociální život beze smyslu, nebo mu dáme smysl? Chceme i nadále využívat zemi pro uspokojování svých tužeb, nebo si uvědomíme svou povinnost vůči ní? To jsou tři rozhodnutí, před nimiž dnes stojíme. Kniha Rozhodnutí – 1984 Herberta Witzenmanna ukazuje nesmírnou důležitost těchto rozhodnutí a naznačuje cesty, kudy bychom se v oblasti poznávání, sociálního života a vztahu k zemi měli vydat.

Autor prezentuje nové myšlenky k uspořádání hospodářského života, které mají největší aktuálnost vzhledem k celé řadě problémů, se kterými se potýkají také postkomunistické země. Otázky zajištění produktivního využití výrobních prostředků, otázka produktivity práce, předpoklady a význam správného úvěrování, otázka po tvorbě spravedlivých cen a problém rostoucí nezaměstnanosti. Na všechny tyto otázky nelze nalézt žádné opravdové odpovědi bez vývoje moderního světového názoru. S vědeckou průkazností líčí autor konkrétní odpovědi, které z takového světového názoru vyplývají.

Der Urgedanke Rudolf Steiner Zivilisationsprinzip und die Aufgabe der Anthroposophischen Gesellschaft Zu dieser Schrift Die Neubegründung der allgemeinen Anthroposophischen Gesellschaft durch Rudolf Steiner besitzt die Weltweite einer urbildlichen Stiftungstat, eines epochalen Zivilisationsprinzips. Daher kann die Anthroposophischen Gesellschaft kein in institutionären Akten verwaltbares Inkrustationsgebilde sein, vielmehr ist sie als lebendiges Wesen (sofern und insoweit sie dies ist) in einem ununterbrochenen Werde-, Erziehungs- und Selbsterziehungsverlauf begriffen. Der geschichtliche Sinn dun Wert dieses Prozesses ist die Umwandlung des operationalistischen Bewusstseins unserer Zeit in die meditative Bewusstseinshaltung. Sie zum vollbewussten Zivilisationsbewusstsein zu erheben, wird als die Grundforderung unserer Zeit gekennzeichnet, unter gleichzeitiger Charakteristik der ihr entgegentretenden Schwierigkeiten und Hemmnisse, wie sie auch innerhalb dieser Gesellschaft entstehen. Aus dieser Schrift weht dem Leser der erfrischende Hauch des Vertrauens entgegen, er werde seinem eigenen innersten Bedürfnis folgend, Ereignisse, die für die gegenwärtige Weltlage von entscheidender Bedeutung sind, frei von Vorurteilen, Wesentliches von Unwesentlichem unterscheiden, anzuschauen bereit sein.