Jonas Mekas Boeken

The book presents the literary work of Jonas Mekas, focusing on his diaries from 1969 to 2011, which serve as a vital complement to his film creations. It showcases his unique essayistic diary style, capturing everyday observations and reflections. Mekas, a key figure in American avant-garde cinema, documented his experiences after immigrating to New York in 1949, influencing the art scene significantly. This volume concludes his New York diaries, featuring a comprehensive index of people, filmography, and biography, underscoring his artistic legacy.

Jonas Mekas arbeitete mit Andy Warhol, George Maciunas, John Lennon und vielen anderen zusammen. In New York prägte er das New American Cinema, aber zum Filmemachen kam er relativ spät. 1944 mussten Mekas und sein jüngerer Bruder Adolfas vor den Nazis fliehen, weil sie Flugblätter vervielfältigt hatten. Sie wurden für acht Monate in ein Arbeitslager in Elmshorn gesperrt. Aufgrund der sowjetischen Besetzung konnte er nach dem Krieg nicht in seine Heimat nach Litauen zurückkehren und galt als „displaced person“, er lebte in DP-Lagern in Wiesbaden und Kassel. Ende 1949 emigrierte er mit seinem Bruder nach New York. In seiner Autobiografie I Had Nowhere to Go beschreibt er das Überleben in den Lagern und die Ankunft in New York. Mekas erzählt eine universelle Geschichte, die eines Geflüchteten, der niemals zurückkehren kann und dessen Einsamkeit in der neuen Welt emblematisch für das menschliche Dasein ist: eine Jahrhundertbiografie, die erstmals auf Deutsch erscheint.

Selections from the author's column Movie journal published in the Village voice.

A celebration, in novel form, of the legendary avant-garde filmmaker's beloved machine On March 25, 1997, Lithuanian American filmmaker, poet and artist Jonas Mekas (1922-2019) found a dusty roll of computer paper under his desk. He stretched the paper into his beloved Olympia De Luxe, on which he had typed all kinds of texts for so many years: diaries, poems, Movie Journalcolumns, interviews, manifestos and letters to friends. Compelled to fill this forgotten roll, Mekas began to write a form of text quite foreign to him: a novel. Requiem for a Manual Typewriteris an ode to his beloved typewriter, on which he practiced writing spontaneously, describing the present on a machine that was already considered technologically obsolete.

Jonas Mekas arbeitete mit Andy Warhol, George Maciunas, John Lennon und vielen anderen zusammen. In New York prägte er das New American Cinema, aber zum Filmemachen kam er relativ spät. 1944 mussten Mekas und sein jüngerer Bruder Adolfas vor den Nazis fliehen, weil sie Flugblätter vervielfältigt hatten. Sie wurden für acht Monate in ein Arbeitslager in Elmshorn gesperrt. Aufgrund der sowjetischen Besetzung konnte er nach dem Krieg nicht in seine Heimat nach Litauen zurückkehren und galt als „displaced person“, er lebte in DP-Lagern in Wiesbaden und Kassel. Ende 1949 emigrierte er mit seinem Bruder nach New York. In seiner Autobiografie I Had Nowhere to Go beschreibt er das Überleben in den Lagern und die Ankunft in New York. Mekas erzählt eine universelle Geschichte, die eines Geflüchteten, der niemals zurückkehren kann und dessen Einsamkeit in der neuen Welt emblematisch für das menschliche Dasein ist: eine Jahrhundertbiografie, die erstmals auf Deutsch erscheint.

Pětadvacátého března 1997 našel Jonas Mekas pod stolem zaprášenou roli počítačového papíru. Nějakou chvíli už tam ležela, úplně na ni zapomněl. Hned papír založil do milovaného psacího stroje, modelu Olympia De Luxe, na kterém už za ty roky nadatloval dvěma ukazováčky spousty nejrůznějších textů: deníky, básně, sloupky do filmové rubriky, rozhovory, manifesty i dopisy přátelům. Mekas roli prostě musel použít, a tak se pustil do něčeho pro něj dost neobvyklého: začal psát román. Rekviem za mechanický psací stroj je ódou na jeho Olympii, v níž se pokouší psát v přítomném okamžiku a zachytit současnost pomocí stroje, který už byl tou dobou z technického hlediska překonaný.

Jonas Mekas, klíčová postava experimentální kinematografie a nezávislé umělecké scény druhé poloviny 20. století, nabízí v Zápisníku z šedesátých let čtivě podanou cestu do doby vzniku avantgardní kultury, nových uměleckých forem a provokativních společenských myšlenek. Soubor kratších recenzí, kritických reflexí, teoretických úvah a rozhovorů zachycuje zásadní dobové osobnosti i kolektivy a jejich tvorbu, například Piera Paola Pasoliniho, Stanleyho Brakhage, Nam Jun Paika, Susan Sontag, Yoko Ono a Johna Lennona, Andyho Warhola, Living Theatre nebo Allena Ginsberga, a prostřednictvím bohatých archivních materiálů předává jedinečnou atmosféru. S hravostí, erudicí i svébytnou poetikou Mekas pojednává o fenoménech rozšířeného filmu, intermediální tvorby či nových podobách happeningu a performance. Představuje se nejen jako filmový tvůrce, ale především jako citlivý a kritický pozorovatel a komentátor své doby.