Jacques Monod Volgorde van de boeken (chronologisch)

Jacques Monod v zrcadle naší doby. Kniha Náhoda a nutnost, testament jednoho ze zakladatelů molekulární biologie a nositele Nobelovy ceny, vzbudila v době svého vydání neobyčejný rozruch ve vědecké obci i mezi laiky. Autor v ní rozvíjí své názory na uspořádání a fungování světa vůbec a života v něm zvlášť, a také na roli člověka, který se v tomto lhostejném světě octl pouhou náhodou, jak věří. Z ideologických důvodů nesmělo u nás dílo vyjít v době svého vzniku a později dostaly přednost tituly jiné. První český překlad Náhody a nutnosti vychází spolu s články desítky našich odborníků – biologů a filozofů z generace pamětníků i těch nejmladších. Titul je doplněn dobovými dokumenty: nobelovskou přednáškou J. Monoda, recenzí a nekrologem.

Il caso e la necessità è il libro che ha suscitato nel mondo scientifico e filosofico il più vasto dibattito dopo L'origine della specie di Darwin. Tradotto in quindici lingue, è dedicato non solo ai biologi, ma anche a tutti coloro che si interessano alle prospettive più originali della cultura moderna e ai rapporti delle scienze della vita con la filosofia. Se l'ambizione ultima della scienza consiste nel chiarire la relazione tra uomo e universo, la biologia tenta di raggiungere il nocciolo delle questioni relative alla natura umana. Jacques Monod, premio Nobel per la medicina nel 1965, coglie, della biologia, quei temi che ritiene possano maggiormente influire sulla cultura moderna.

GERMAN EDITION PIPER & CO, VERLAG, MUNCHEN, IN GERMAN, EN ALLEMAND, HARDCOVER, 1971.

This radical work by Nobel laureate Monod represents a significant intellectual milestone. It serves as a philosophical statement aimed at dismantling the animist view of humanity that has influenced Western thought from primitive cultures to dialectical materialism. Monod's argument is grounded in modern biology, which demonstrates that humans are the result of chance genetic mutations. Employing the rigorous logic of a scientist, he utilizes contemporary understanding of genetic structure to propose a new perspective on human existence. He asserts that objective scientific knowledge, regarded as the only reliable form of understanding, refutes the notions of destiny or evolutionary purpose found in traditional philosophies. Monod believes that the persistence of these ideas contributes to the growing schizophrenia of a world that embraces scientific advancements while ignoring their moral consequences. He critiques figures such as Plato, Hegel, Bergson, Teilhard de Chardin, Spencer, and Marx as "animist" thinkers and advocates for a new ethic that differentiates between objective knowledge and values. This ethic of knowledge, he argues, may help alleviate our profound spiritual malaise and avert the impending darkness he foresees.

Jacques Monod a écrit cet ouvrage pour répondre au « devoir qui s’impose, aujourd’hui plus que jamais, aux hommes de science de penser leur discipline dans l’ensemble de la culture moderne pour l’enrichir non seulement de connaissances techniquement importantes, mais aussi des idées venues de leur science qu’ils peuvent croire humainement signifiantes. L’ingénuité même d’un regard neuf (celui de la science l’est toujours) peut parfois éclairer d’un jour nouveau d’anciens problèmes…