Jean Laffitte was een Franse schrijver en verzetsstrijder. Zijn werken verkennen vaak thema's van verzet en vrijheid, met een krachtige, indringende stijl. Zijn schrijven weerspiegelt een diepe beschouwing van de menselijke samenleving en de strijd voor gerechtigheid.
a Journey into Filial Anthropology : a journey into filial anthropology
600bladzijden
21 uur lezen
Exploring the essence of Christian anthropology, this work delves into profound themes such as family, love, life, suffering, and moral conscience. Mgr Jean Laffitte presents a cohesive reflection on the human person’s identity and purpose within society, emphasizing the significance of the Incarnate Word. The text offers insights into Christian action, forgiveness, and the Heart of Christ, ultimately providing a unified perspective that enriches understanding of human nature, aspirations, and our ultimate destiny.
Papież razem z milionami wiernych świeckich na całym świecie zgodnie wskazują,
że rodzina i małżeństwo są jednymi z najważniejszych wyzwań duszpasterskich
współczesnego Kościoła. Nie jest przypadkiem, że pierwszy synod zwołany przez
papieża Franciszka ma być poświęcony właśnie tym zagadnieniom. Biskup Jean
Laffitte, duszpasterz i sekretarz Papieskiej Rady do spraw Rodziny, w
wywiadzie z Pierre’em i Véronique Sanchezami w nowy i niezwykle atrakcyjny
sposób pokazuje piękno powołania małżeńskiego i rodzinnego. Sakrament
małżeństwa, którego udzielają sobie ludzie, nie ogranicza się do uroczystej
ceremonii. Oznacza przede wszystkim zawarcie przymierza będącego trwałą,
nierozerwalną więzią dwóch osób, które decydują się połączyć swoje losy.
Małżeństwo staje się drogą, która prowadzi ku Bogu, pozwala dotknąć Go poprzez
przeżywanie miłości w ludzki i cielesny sposób. Autorzy książki mają
świadomość złożoności problemów, z którymi musi się zmierzyć współczesna
rodzina. Stawiają sobie trudne pytania o małżeństwa niesakramentalne, związki
partnerskie i homoseksualne, eutanazję, seksualność człowieka, antykoncepcję,
aborcję czy in vitro. W książce nie brakuje też słów pełnych nadziei i
ufności, które pomogą każdemu małżeństwu stać się lepszym, powrócić do uczuć z
początku związku, a jednocześnie wejść na drogę przebaczenia i prawdziwej
miłości. W rozmowie z biskupem pojawiają się również odniesienia do
chrześcijańskiego feminizmu, który w jeszcze pełniejszy sposób podkreśla rolę
kobiety. Słowem – rodzina i małżeństwo, które otwierają się na Boga,
przetrwają największe kryzysy i będą promieniować na innych, co dowodzą
przytoczone historie świętych i błogosławionych małżeństw.
Tématem knihy je odboj francouzského lidu proti nacistické okupaci za druhé světové války. Hrdinkou románu je především mladá komunistická učitelka v Bordeaux Marie Vernonová, která se vypracuje až k vedení jedné illegální sekce vojensko-politického odboje a dostane bojové jméno Růže Francie. V její odbojové skupině pracuje několik mladých intelektuálů, z nichž si Růže Francie zamiluje mladého profesora Bernarda Kalmu, přístavní dělníci i prosté francouzské ženy. Zradou ve skupině dojde v řadách spolubojovníků k těžkým ztrátám a Růže Francie je sama těžce postižena zatčením profesora Kalmy. Pokračuje však přesto statečně dále v boji,prodchnuta duchem neochvějného komunistického uvědomění a sebeobětování, aby se dočkala úsvitu vítěžství.
Napínavě líčený boj francouzských partyzánů. Ve středu líčení stojí jeden z nejnebezpečnějších podniků, který se jim podařil, poškození vysílačky německého válečného loďstva. Velitelem partyzánského oddílu byl Raymond (Focardi) a jeho statečným spolubojovníkem Viktor (= Roby). Po heroické době bojů a útrapách koncentráku se přicházejí podívat na místa, kde nasazovali život za svobodu. Sainte-Assise se stalo poutním místem. - Doslov: O francouzských partyzánech.
Kniha podává živý obraz revolučních i kontrarevolučních sil Francie v boji s německými okupanty. Román navazuje zčásti na knihu "Růže Francie", jejíž hrdinkou byla ilegální pracovnice komunistické strany Francie Marie Vernonová. Tato mladá komunistka nyní prožívá milostný román s Marceauem, román vzájemného porozumění a lásky, podrytý pietou jejího vztahu k popravenému manželovi. Marceau jako velitel ilegálního pluku usiluje o sjednocení svých tří podřízených velitelů praporů, kteří se liší osobnostně, lidsky i vojensky, pro boj za společnou věc. Osobní autorova účast v boji proti německým okupantům zaručuje románu bezprostřednost a nesmlouvavý realismus.