Rudolf Červenka Boeken

Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají. Text překladu i ediční poznámka jsou převzaty z vyd. v nakl. Svoboda z r. 1969.

Nach über zwanzig Jahren kehrt Ladislav Mňačko, ein Autor, dessen Name der jüngeren Generation kaum bekannt ist, in die slowakische Literatur zurück. Nach seiner Emigration im Jahr 1968 verschwand sein Werk aus dem literarischen Diskurs, doch in den fünfziger und sechziger Jahren erregte er mit seinen Büchern und journalistischen Beiträgen große Aufmerksamkeit. Zu seinen bedeutenden Werken zählen die Reportage „Kde končia prašné cesty“ und die Romane „Smrť sa volá Engelchen“ und „Ako chutí moc“, die scharf gesellschaftliche Probleme reflektierten und den Boden für die Ereignisse von 1968 bereiteten. Mňačko setzte seine literarische Tätigkeit auch im Exil fort, wobei seine Texte, wie die Essays „Agresori“ und „Siedma noc“, ebenfalls von Bedeutung sind. Die Neuauflage des Romans „Ako chutí moc“ ist besonders relevant, da sie das Lebensschicksal eines ehemaligen Revolutionärs und führenden Staatsmannes analysiert, dessen Macht ihn allmählich zersetzt. Das Werk kann auch als Kritik an den nicht-stalinistischen Machthabern der letzten zwanzig Jahre gelesen werden und deckt die gleichen Machtmechanismen sowie den demoralisierten Einfluss der Macht auf. Daher ist dieses Werk auch heute aktuell und kann zur gegenwärtigen gesellschaftlichen Erneuerung beitragen.

Biografie Karla Hofmana Československý malíř Karel Hofman vystavuje v Bologni galerii Sagittario krajiny a fantazie, které  jsou zcela naplněny vůni střední Evropy a na nich je patrný vliv expresionismu .Jde především o obrazy jež vyvěrají z lidových tradic z nichž čerpal též Marc Chagall Zde lyrismus některých velkých obrazů venkova svou vůni zdůrazňující proměny ročních období tlumočených působívě tichou  hrou  barevných skvrn tu zase tichý vkus obrazu fantazie vkus který není naivním uměním , ale má společnou malířskou  kulturu již jsou neseny jeho krajiny Tato kultura a světelnost jeho obrazů nám vysvětluje jeho pobyt v Itálii. V ní jakoby zaznívaly vzpomínky na jas římského nebe. 43 černobilých a 19 barevných reprodukčních ďila Karla Hofmana. Cizojazyčná kniha,Čeština, němčina,angličtina,ruština, francouzština

On August 6, 1945, Hiroshima was destroyed by the first atom bomb ever dropped on a city. This book, John Hersey's journalistic masterpiece, tells what happened on that day. Told through the memories of survivors, this timeless, powerful and compassionate document has become a classic "that stirs the conscience of humanity" (The New York Times). Almost four decades after the original publication of this celebrated book, John Hersey went back to Hiroshima in search of the people whose stories he had told.  His account of what he discovered about them is now the eloquent and moving final chapter of Hiroshima .

"De grote Gatsby" (1925) voert de lezer rechtstreeks naar het New York van de Roaring Twenties. Jazzmuziek, wolkenkrabbers, ongehoord rijkdom, financiële lichtzinnigheid, intriges en grenzeloze liefde - niets ontbreekt in dit meesterlijke portret van de samenleving. Tegen de achtergrond van de luidruchtige, wilde Amerikaanse moderniteit ontvouwt de roman het aangrijpende verhaal van een onverbeterlijke romanticus. Vroeg beseft de arme James Gatz dat succes een kwestie is van zelfpresentatie. Hij besluit dat de "arme Gatz" de stralende Jay Gatsby moet worden en speelt de succesvolle man, nog voordat hij daadwerkelijk rijkdom verwerft. Maar niet alles verloopt volgens plan. Terwijl hij als officier in de Eerste Wereldoorlog dient, verliest hij Daisy Fay, een dochter uit een rijke familie, aan een rivaal. Toch geeft hij niet op. Dichtbij haar huis op Long Island bouwt hij een droomvilla, waar hij uitbundige feesten organiseert in de hoop Daisy terug te winnen. Een verhaal vol intriges, bedrog en jaloezie begint. Subtiel en symbolisch vertelt Fitzgerald hier over de grote Amerikaanse droom - en het falen ervan.

Alain Fournier, geboren in 1886 en gesneuveld in 1914, heeft niet veel meer geschreven dan de roman Le grand Meaulnes. Maar dit ene werk is dan ook zo subliem dat het Fournier over de hele wereld beroemd heeft gemaakt. "Het grote avontuur" (zoals het boek in de vertaling van Max Nord heet) verhaalt de geschiedenis van de zeventienjarige scholier Augustin Meaulnes, die op een vreemd feest in een geheimzinnig kasteel het meisje van zijn dromen ontmoet. Hij loopt weg van school (bewonderde en benijde held; de grote Meaulnes) om het landgoed en het meisje terug te vinden. De ernst waarmee Meaulnes, aan de grens van volwassenheid, probeert een droom, een puberteitsdroom, in werkelijkheid om te zetten maakt de roman veel boeiender en aangrijpender dan de wonderlijke gebeurtenissen die de jongen beleeft. Fournier heeft op magistrale wijze deze droom van een jeugd verweven met de sobere alledaagsheid van de buitenwereld. Een onvergetelijk boek.

Based on Machiavelli's own first-hand experience as an emissary of the Florentine Republic to the courts of Europe, 'The Prince' analyses the usually violent ways by which men seize, retain and lose political power.

Autor, smýšlením venkovan, hledá právo měst na existenci, odhaluje zástěrku „nezištné“ solidarity zahraničních spojenců, porovnává kvality generálů naší současnosti a minulosti, odmítá slova, jimiž se nám cizí síly snaží vnutit pokřivené vidění světa, na prstech sčítá poslance a senátory obdařené morálkou, svědomím a zodpovědností. Vzníceně reaguje na úslužný voluntarismus dnešní žurnalistiky, tvrdí, že bez poctivého úsilí o pravdu společnost upadne, protože pouze pravda přináší příslib budoucnosti, opakovaně se dovolává autority TGM a píše naivní dopisy současnému prezidentovi – které, jak uhodnete, zůstávají bez odpovědi. Pochybuje, že „v lásce a ve válce je dovoleno všechno“, tíží ho, že „v lodním boku je díra jako hrom a dovnitř se valí voda“, a tak se ptá Odkud jdeme, kde jsme a kam bychom měli mířit. Prohlašuje: Potřebujeme změnu, pomozme jí! a zachází tak daleko, že předestírá body stručného politického programu. Ve vření událostí se střelka kompasu ztrácí. Platí stále siločáry světa, který budovali naši úctyhodní předkové? Je něco, v čem jsme lepší než oni, anebo si hovíme na dně díry, do níž se propadla naše zodpovědnost a důvěra v budoucnost? Mají nás dnešní dramata spravedlivě smést z povrchu Země, anebo se snad opravdu blížíme k vyššímu stupni společenské existence bez sporů, násilí a válek? Pokud ano, nebude to Pyrrhovo vítězství?