This present study, which is based on a series of focus group discussions held in the Malaysian states of Kedah and Johor, finds that urban Malay voters are very unhappy with the economic condition of the country and are worried about corruption. However, they are still uncertain about supporting the opposition coalition.
Podtitul knihy : Čtvrtá a pátá arabsko-izraelská válka ve světové politice. Po třetí válce z roku 1967 následovaly další konflikty. Autor s odstupem uplynulých let a se znalostí pozdějšího vývoje zde předkládá diplomatické a politické souvislosti arabsko-izraelského konfliktu, které doplňuje rekapitulací jeho průběhu v letech 1967 až 1975. Ukazuje zde pohled na blízkovýchodní konflikt z hlediska vlivu dobového soupeření dvou supervelmocí (SSSR, USA). Mapy překreslil Pavel Rajský. Vydání první.
Během let 1956–1960 došlo na Středním východě k mocenskému „střídání stráží“, kdy Spojené státy, dosud zaměřené na oblasti blízko jižní hranice Sovětského svazu, převzaly roli velmoci v arabských zemích. Tato změna byla součástí globálního boje proti „mezinárodnímu komunismu“ a vedla k mnoha nedorozuměním. Po suezské válce se zainteresované strany soustředily na odstranění následků konfliktu. Velká Británie a Francie se 3. prosince 1956 dohodly na bezpodmínečném odchodu svých vojsk z Egypta, přičemž evakuace skončila 22. prosince. Izrael však nadále okupoval Sinaj a Gazu, což vedlo k uzavření Suezského průplavu. Británie utrpěla větší ztráty, její zájmy v arabském světě byly ohroženy, britské občany napadali a britský majetek byl ničen. Egyptská vláda obsadila britské podniky a britské zaměstnance vyhostila. Egypt, Sýrie a Saudská Arábie přerušily diplomatické styky s Londýnem, zatímco i tradičně přátelské arabské země se distancovaly od Británie. Jordánsko ukončilo smluvní vztahy s Velkou Británií a irácká monarchie odsoudila útok na Egypt a zvažovala odchod z Bagdádského paktu.
Podtitul: Ankara mezi Londýnem a Moskvou. Knížka renomovaného předního znalce Předního východu líčí i na základě diplomatických pramenů zrod novodobého Turecka po skončení 1. světové války, který se odehrává na pozadí války s Řeckem a mocenského soupeření Velké Británie s novým bolševickým režimem v Rusku. Jedním z protagonistů celého dění byl přirozeně kontroverzní zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk nazývaný Otec Turků. Tento první prezident je líčen jako mimořádná, ba geniální osobnost, která strhla jednotný lid k boji proti zahraničím interventům. O tom, že Turecko bylo jen součástí velké mocenské hry o osud regionu nepadlo většinou slovo. Zpřístupnění řady britských, ruských a francouzských archivů v devadesátých letech však učinilo tyto představy neúnosnými. Osvobozenecký boj Turecka se totiž neomezoval jen na války s řeckými interventy v západní Anatolii, ale byl i domácí občanskou válkou, součástí mezinárodní diplomacie a také zápasem o podobu hranic v Evropě. To co se autor pokouší nastínit v této knize není obraz boje mezi „spravedlivými" a „uzurpátory", ale obraz boje o prosazení různorodých protikladných zájmů, často iluzorně formulovaných a nedůsledně prosazovaných, který jako obvykle vyústil v řešení podobně sporná a nestabilní, jaká nabízela předchozí staletí.
Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko-francouzská intervence v Egyptě. Krize na Středním východě 1956, vyvolaná znárodněním Suezského průplavu a začátkem egyptské vojenské spolupráce se sovětským blokem, patří k nejdramatičtějším vrcholům studené války. Složité diplomatické manévry v rámci OSN i mezi velmocemi autor sleduje na základě studia nově zpřístupněných amerických, britských, francouzských, sovětských a izraelských archivních dokumentů a dospívá k závěru, že nedokázaly odvrátit dvojí vojenskou konfrontaci (sinajské tažení Izraelců a britsko-francouzskou invazi v Port Saídu). Oběma konfliktům věnuje práce detailní pozornost a odhaluje řadu neznámých souvislostí. Specifické bylo i ukončení bojů díky souběžnému americkému a sovětskému ultimativnímu jednání, které poprvé propojilo Moskvu a Washington a navíc zaselo dlouholetou nedůvěru mezi USA a západoevropské spojence.
Monumentální syntéza zachycuje vývoj americké politiky ve vztahu k evropským záležitostem v klíčovém období druhé světové války. Americké zájmy měly již v této době celosvětový ráz a evropská problematika v nich tvořila jen jednu, třebaže významnou složku. Odsuzování americké politiky tohoto období z úzce evropského či dokonce středoevropského pohledu proto vyvolalo a dosud vyvolává četná nedorozumění, která se autor snaží odstranit a vysvětlit. Práce je členěna na tři díly v chronologickém pořadí: Pevnost Amerika (období před rokem 1941), Amerika v boji (1941-1943) a Zápas o Evropu (1944-1945). Druhý díl zachycuje období od amerického vstupu do války v prosinci 1941 přes obrat na světových bojištích ve prospěch Spojenců v roce 1942 až po první plány na poválečné uspořádání. ISBN pro soubor: 80-86569-10-1
Monumentální syntéza zachycuje vývoj americké politiky ve vztahu k evropským záležitostem v klíčovém období druhé světové války. Americké zájmy měly již v této době celosvětový ráz a evropská problematika v nich tvořila jen jednu, třebaže významnou složku. Odsuzování americké politiky tohoto období z úzce evropského či dokonce středoevropského pohledu proto vyvolalo a dosud vyvolává četná nedorozumění, která se autor snaží odstranit a vysvětlit. Práce je členěna na tři díly v chronologickém pořadí: Pevnost Amerika (období před rokem 1941), Amerika v boji (1941-1943) a Zápas o Evropu (1944-1945). První díl zachycuje období od nástupu meziválečného izolacionismu, přes vypuknutí války v Evropě v roce 1939 až po napadení Pearl Harboru v prosinci 1941. ISBN pro soubor: 80-86569-10-1
