Populárně vědecká práce zachycuje dramatickou minulost kdysi slavného, bohatého a mocného punského města na severoafrickém pobřeží od jeho bájného počátku až po konečný zánik, způsobený arabskými dobyvateli. Z torzovitých zpráv rekonstruuje život starého punského Kartága, mravy a náboženské představy jeho obyvatel, umění, písemnictví a architekturu. Líčí mnohaletý urputný zápas s Římem, končící vyvrácením Kartága v r. 146 př. n. l., i osudy nového města, založeného římskými kolonisty.
Stanislav Richter Boeken






Monografie přibližuje životní osudy a dílo významného představitele grafického umění 17. století. Na pozadí bouřlivých událostí, které neblaze zasáhly do umělcova života, se snaží postihnout inspirační zdroje, uměleckou dráhui pohnutý lidský osud V. Hollara, který neopakovatelným způsobem zachytil ducha své doby.
Některé z básní starších i současných českých autorů, které byly inspirovány lidovou tradicí vánoc (J. Vrchlický, K.J. Erben, J. Seifert, F. Branislav, J.J. Ryba, F. Šrámek, J. Hora, K. Šiktanc, B. Benešová, A. Heyduk, J. Čarek, K. Toman, F.J. Vavák, J. Neruda, Adam Michna z Otradovic, F. Halas, L. Stehlík. J.V. Sládek).
Na tuto knihu putování po starém Řecku se rozhodně nemůžeme dívat na běžný cestopis. Psát cestopis však nebylo ani autorovým úmyslem. Celá kniha totiž vznikla z velikého okouzlení oním starým Řeckem, zemí dávných antických bohů, která byla kolébkou evropské civilizace a kultury, která se nám až do dnešních časů zachovala jako stará relikvie. Dnes zapomenutá tklivá místa, byla zasunutá pod přívalem popela a ssuti, jež známe jen podle jména z knih nebo ze školních účebnic, bývala kdysy před sty lety a tisíci lety nejživějšími středisky lidského žití, takovými, jakými jsou dnes New York, Moskva, Londýn či Paříž. Ale přesto, že všechny ty krajiny, Olympia a Epidauros, či antická Sparta a Korint jsou místa dávno opuštěná, rozkotaná v ruiny a zpustošená válkami i staletími, nepůsobí nijak mrtvě. Z fragmentů soch a sloupů, ze zborcených chrámů a svatyň hovoří stále někdejší živá a dramatická minulost, doba vrcholného rozmachu antiky, kdysy na starověkých agorách vyměňovali své názory filozofové a rétoři, kdy prostranstvími, lemovanými sloupovým a piniemi, zněly písně potulných rapsodů a kitharodů, kdy stadia hřměla na oslavu olympijským vítězům, kdy se zde politicky i kulturně vyžíval čilý a vyspělý národ. Místa, na nichž se zrodila evropská kultura, místa, která nám nyní po staletí odhalují výzkumy a objevy archeologů, musí nezbytně každého návštěvníka okouzlit a nadchnout. A toto okouzlení a nadšení dýchá ze stránek této knížky.
Svědectví o bohaté a krásné zemi. Zajímavě psaný cestopis seznamuje s tváří Rumunska před padesáti lety, s jeho životem a s jeho přírodními zvláštnostmi, s městy i zapadlými oblastmi, s hospodářským děním, s bohatými kulturními památkami a jejich historií. Živě vypráví též o dějinách Rumunska a jeho význačných postavách.
Říše faraónů
Čtení o starém Egyptě
Poutavě psaná knížka oživuje velkolepou staroegyptskou kulturu a civilizaci od jejích počátků až po dobu vlády Ptolemaiovců, uzavírající historii faraónského Egypta. Autor se zamýšlí nad příčinami rozkvětu i úpadku čtyřtisícileté říše a zasvěceně vypráví o jejích monumentálních stavbách pyramid, chrámů a soch i o drobných předmětech denní potřeby. Uvádí čtenáře také do náboženských kultů a přibližuje mu některé pozoruhodné osobnosti na trůnech faraónů.

