Eva Broklová Boeken

Reprezentativní obrazová publikace k 150. výročí narození TGM. Barevné ilustrace doprovází český a anglický text.

Nové vydání dvou Rádlových prací ze třicátých let, v nichž reflektuje sílící pozici nacismu v Německu a Evropě vůbec. Pro svoji hlubinnou a prozíravou analýzu kořenů nacismu a jeho protikulturní podstaty je řazen mezi přední evropské myslitele formátu Karla Jasperse či Thomase Manna, kteří ještě dlouho před válkou jednoznačně odhalovali zhoubnost této ideologie. Obě analýzy úzce navazují na linii Rádlova myšlení o smyslu národa a státu, jehož vrcholem je kniha Válka Čechů s Němci. Ediční příprava a úvodní studie: Eva Broklová

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 23. února 2010 a několik dalších doplňkových textů. Je zde také přetištěn kompletní text zákona č. 121/1920 Sb. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky.

Podstatnou část svazku Spory o dějiny IV. tvoří původní články na témata, o nichž nedostatečně diskutuje odborná obec, jsou nedostatečně známá veřejnosti, případně jsou účelově a pokřiveně interpretována.

Práce je pokusem o rekonstrukci politické filozofie Antonína Švehly a její uplatnění v československém politickém systému. Švehla nepřihlédnul k závěrům dohod mezi zahraničním a domácím odbojem a zahájil budování parlamentní demokracie hned po vyhlášení Československé republiky roku 1918. Ve státě, jemuž chyběla jednotná struktura, kladl důraz na župní zákon. V domácím táboře získal důvěru pravice, levice a spolupracoval i s německými politiky. Z individualisticky založeného zemědělského stavu vytvořil organizovanou skupinu obyvatel, uskutečněním pozemkové reformy vznikla voličská vrstva, která se stala oporou demokracie. Pěstoval státní tradici, odmítal teze o krizi demokracie i krizi parlamentarismu. Švehlův podíl na vzestupu české národní společnosti vysoce hodnotil prezident Masaryk.

Publikace pojednává na základě dochovaného souboru osobní korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850–1937) a A. Švehly (1873–1933) ve státních funkcích v prvním desetiletí demokratického Československa. Kniha obsahuje úvodní studii Tomáš G. Masaryk – Antonín Švehla. Stěžejní částí knihy je edice dostupné vzájemné korespondence prezidenta Masaryka s prvním ministrem vnitra, premiérem a dlouholetým předsedou agrární strany Švehlou z let 1907–1933. Editovaný konvolut korespondence čítá 87 dokumentů. Masaryk je autorem 75 kusů, A. Švehla 17 kusů korespondence. Dokumenty přibližují podíl obou politiků na budování a správě nově konstituovaného československého státu. Publikace je rozšířena o přílohu, která zpřístupňuje vzájemnou korespondenci Švehlovy manželky Bohumily s T. G. Masarykem z let 1922–1936 o 39 dokumentech. Publikaci doplňuje ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, jmenný rejstřík a obrazová příloha.

Studie o politické kultuře německých aktivistických stran v ČSR uvádí problematiku politické kultury do historického bádání zabývajícího se dějinami meziválečného českolsovenského státu.

Agrárníci, národní demokraté a lidovci ve druhém poločase první Československé republiky. Kolektivní monografie analyzuje, jak se v politice tří významných československých meziválečných stran - agrární, národně demokratické a lidové - obrazila mezinárodní i domácí situace třicátých let 20.st., charakteriovaná svět.hospodář.krizí, nástupem autoritativních režimů v řadě evropských států i krizí demokracie, a jak se v těchto peripetiích projevoval jejich vztah k demokracii. Podrobně si všímá různých návrhů na reformu demokratického politického systému v Českolovensku, vzešlých ze sledovaných stran v uvedeném období, a na pramenném materálu dokazuje, že ani jedna z těchto stran jako celek nepřekročila pozice demokracie.

Edice dokumentů věnovaná konstituování prezidentského úřadu a jeho fungování v rámci politického systému samostatného čs. státu. Těsnopisecké záznamy z jednání ústavního výboru revolučního Národního shromáždění z r.1919. Diskuse o postavení prezidenta a jeho pravomocech v rámci ústavy. Úvodní studie o prezidentském úřadu a jeho postavení v parlamentní demokracii a o T.G. Masarykovi jako prvním představiteli tohoto úřadu