Příběhy včeliček, které zažívají v úlu v průběhu celého roku. V pohádkové knížce přibližuje autor dětem svět hmyzu od narození nových včel, přes první poznávání okolí úlu, sběr pylu i rozdělení roje, osídlení nového úlu, až po chvíli, kdy musí včelička odejít. V příběhu nechybí ani včelař Kája, který se o včely pečlivě stará a přispěchá jim na pomoc vždy, když to potřebují.
Kniha Spiritualita lékaře a bioetika není pouhou syntézou již známých bioetických nauk, ale přináší novou metodu v uvažování o osobnosti lékaře a jeho práci. Na českém knižním trhu podobná publikace není. Svým obsahem navazuje na předchozí autorovu publikaci Ekologická spiritualita a etika . Čtenář se seznámí s filozoficko-teologickými…
Byl jednou jeden úl, milá, laskavá i humorná knížka, navazuje na život drobného hmyzu v naší přírodě, když pro vás děti otevírá svět života včel. Prožijete veliké dobrodružství s jednou generací malých včeliček, které se zrovna narodily. Musí se všemu naučit pod vedením své starší sestřičky Klárky a užijí si u toho spoustu legrace. Poznávají různé práce v úlu a později na prvních proletech i svět kolem. Každá včelička si najde své místo a své povolání. Setkají se i s královnou včelí matkou, a také poznají hodného včelaře Káju.
Aktuálně není ve včelařství naléhavějšího tématu, než je zdraví včel. Téma výsostně praktické a bytostně důležité. Hromadné kolapsy včelstev posledních let jsou toho více než reálným důkazem. Včely a jejich zdraví jsou již od počátku neodmyslitelně provázány s krajinou. Na otázky, jaký je jejich nynější stav, odpovídá velice fundovaně společná monografie odborníků z Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum a přizvaných zahraničních autorů. Kniha, kterou držíte v ruce, volně navazuje na publikaci z roku 2016 s názvem Ekologie chovu včel. Autorský kolektiv a uchopená témata jsou zárukou odborně kvalitní a čtivé publikace, která nezůstává jen u pouhé deskripce, ale nabízí i možnosti řešení, klade další otázky a připomíná témata, která je nutno prozkoumat. Věřím, že tento přístup ocení nejen čtenáři, ale že bude přínosná i pro cíl a objekt našeho společného zájmu, a tím jsou zdravé včely. Autorům patří nejen velké poděkování, ale i vyjádření hlubokého respektu za to, jakým způsobem se k tak komplexnímu a složitému tématu postavili.
Víno je dar nebe i země – povznáší nás, prospívá nám i zahání naše chmury. Lidé si cenili vína odpradávna. Víno patří neodmyslitelně k naší duchovní kultuře. Nenechalo zhasnout svobodnou a tvořivou kulturu ani v dobách, kdy měla navrch průměrnost, totalita a různé formy nesvobody. V knížce Karla Sládka se projdeme vinicemi a prostředím, kde vinná réva roste a zraje. Seznámíme se s prací vinařů i s tím, jak víno vzniká. Při ochutnávce vína budeme uvažovat o lásce, zamilovanosti nebo kráse života v manželství. Při tom všem narazíme na mnoho inspirací pro náš duševní i duchovní život.
Etické otázky se v oblasti environmentálních věd zaměřují zejména na matematické modely, které upozorňují na „meze růstu“. Statistické odhady růstu počtu obyvatel, možnosti planety v produkci potravin, znečištění životního prostředí, klimatické změny, ztráta biodiverzity a úbytek pitné vody v těchto prognózách alarmují k revizi současných postojů, protože v blízké budoucnosti by mohlo dojít vlivem působení člověka k přetížení planety Země. Není účelem této knihy hlouběji vstupovat do debat nad protichůdnými interpretacemi těchto tzv. tvrdých dat. Tato kniha poukazuje na jiné východisko ekologické etiky, totiž na vztah člověka k životnímu prostředí a k životu jako takovému a na to, jak se toto životní prostředí dotýká spirituality člověka. Cílem je seznámit humanitně orientovaného čtenáře se základními principy a tezemi sapienciální environmentální etiky, ve které je environmentální diskurs uveden do souvislosti s odhalováním smyslu vzniku vesmíru a života na planetě Zemi, se současnou spiritualitou a etickými výzvami v rámci integrální ekologie i s etickými výzvami budoucnosti. Ty se objevují ve vědeckém výzkumu, a to zejména s přihlédnutím k možnostem genetických manipulací, přicházející umělé inteligenci, „řízenému“ vývoji člověka, průzkumu vesmíru a hledání mimozemského života.
Knížka Do hlubin rybářovy duše uvádí čtenáře do bohatého života nad i pod vodní hladinou. Vypráví o vodě, rybách, řekách, pramenech, potůčcích, rybnících, rybářích a o tom, co vodní svět a jeho pozorování přináší citlivému člověku. Drobným dílkem se uzavírá autorova pomyslná trilogie věnovaná tématům včelařství, myslivosti a rybářství.
Při psaní předkládané monografie si autoři – jeden spirituální teolog, druhý lékař – vytkli nelehký úkol, a sice představit fenomén psychosomatické terapie z pohledu křesťanské spirituality a psychoterapie. Teolog se ze své perspektivy více věnoval vědomým stavům lidské duše ve vztahu k psychosomatickým onemocněním, zatímco lékař ze své praxe podtrhl vliv nevědomí, které spoluvytváří vztah mezi zdravím a nemocí. V kontextu spirituality se tak jedná o přístup opřený o současné poznatky spirituální teologie, která se rovněž zabývá vztahem mezi duševním zdravím a tělesnou nemocí. V rámci psychoterapie jsou pak představeny vybrané metody zacházení s traumatem a jeho vlivem na tělesné onemocnění. Tvorba textu nebyla jednoduchá pro různost pohledů a přístupů k fenoménu nemoci, přesto byl dosažen jistý kompromis mapující současné přístupy k psychosomatické léčbě, která byla zarámována do spirituality člověka, jak ji pojímá křesťanská tradice.
Můj pradědeček byl pan nadlesní, spravoval církevní lesy na Vysočině. Prababičku měli všichni rádi, říkali jí „paní nadlesní“. V dětství jsem často slýchal příběhy o zvířátkách v lese a již jako kluk jsem dostával za dárky myslivecký nůž či dalekohled. V knihovně nemohl chybět atlas zvířat. Kalamář na psacím stole jsem měl ozdobený srnkami. Obývací pokoj krášlily veliké šišky, paroží jelenů a srnek, na zemi ležela kůže z divočáka. Vždy jsme měli pejska, o kterého jsem se staral, i když z pohledu výcviku asi zcela neúspěšně. Když jsem se později připravoval na myslivecké zkoušky, připadal jsem si jako kapitán lodi, který objevil nový kontinent. Otevíral se mi nový svět, nová planeta, nová moudrost, která chtěla být čtena a meditována. Přiváděla mě k fascinujícímu úžasu nad krásou vloženou do bytí každého živého tvora.
