Bookbot

Noci, po nichž nepřichází ráno : výbor z básnických sbírek z let 1978-1991

Boekbeoordeling

Meer over het boek

„Krchovský, jenž byl mimochodem právě za tento výbor ze svých básní oceněn cenou časopisu Revolver Revue, je hotovou básnickou osobností s naprosto vyhraněným a originálním viděním světa, které dokáže neméně originální formou zprostředkovat i čtenářům. Jeho básním se lze smát, lze jimi být však i okouzlen pro jejich brutální krásu a krutě cynickou citlivost. A právě tam, kde se střetává děsivé s nádherným, kde padá šklebivá maka zábavy a objevuje se duše a cit, je Krchovský nejlepší. Čehož důkazem je i báseň ze sbírky Zamilovaný dement (s.78): „JSEM HRSTKA PRACHU ZE SVÝCH KOSTÍ / jsem chladný popel bez urny/ a průvan, přízrak nestvůrný/ mne rozfoukává po místnosti/ - a kde jsi ty? Tvá ruka, kde je?!/ jen tichý vzdech se ozval tmou/ jsem popel, jenž už nezahřeje/ tvou ruku větrem rozvátou“.“ Andrej Halada

Uitgave

Een boek kopen

Noci, po nichž nepřichází ráno : výbor z básnických sbírek z let 1978-1991, J. H. Krchovský

Taal
Jaar van publicatie
1997
product-detail.submit-box.info.binding
(Paperback)
We hebben dit exemplaar niet meer.
of
Beschikbare uitgave bekijken

Betaalmethoden

4,6
Uitstekend
85 Beoordelingen

We missen je recensie hier.

Taal
Tsjechisch
Uitgever
Host
Jaar van publicatie
1997
Formaat
Paperback
ISBN10
8086055175
ISBN13
9788086055176
Reeks
Beoordeling
4,55 van 5
Aantekening
„Krchovský, jenž byl mimochodem právě za tento výbor ze svých básní oceněn cenou časopisu Revolver Revue, je hotovou básnickou osobností s naprosto vyhraněným a originálním viděním světa, které dokáže neméně originální formou zprostředkovat i čtenářům. Jeho básním se lze smát, lze jimi být však i okouzlen pro jejich brutální krásu a krutě cynickou citlivost. A právě tam, kde se střetává děsivé s nádherným, kde padá šklebivá maka zábavy a objevuje se duše a cit, je Krchovský nejlepší. Čehož důkazem je i báseň ze sbírky Zamilovaný dement (s.78): „JSEM HRSTKA PRACHU ZE SVÝCH KOSTÍ / jsem chladný popel bez urny/ a průvan, přízrak nestvůrný/ mne rozfoukává po místnosti/ - a kde jsi ty? Tvá ruka, kde je?!/ jen tichý vzdech se ozval tmou/ jsem popel, jenž už nezahřeje/ tvou ruku větrem rozvátou“.“ Andrej Halada