Meer over het boek
Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem.“ O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší“ – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností. Vydání třetí, v nakladatelství Maťa první.
Een boek kopen
Konec civilizace = Brave new world, Aldous Huxley, Stanislav Berounský, Miroslav Holub, Josef Kostohryz
- Taal
- Jaar van publicatie
- 1998
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Staat van het boek
- Beschadigd
- Prijs
- € 16,12
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Taal
- Tsjechisch
- Uitgever
- Maťa
- Jaar van publicatie
- 1998
- Formaat
- Hardcover
- Aantal pagina's
- 202
- ISBN10
- 8086013383
- ISBN13
- 9788086013381
- Reeks
- Tags
- Fictie, Filosofisch thema, Science-fiction, Klassiekers, Politiek, Wetenschap, 20e Eeuw, Cadeaus voor Mannen, Samenleving, Engelse literatuur, Verfilmd, Dystopie, Drugs, Toekomst, Kritiek, Verplichte Lectuur, Propaganda, Democratie, Alternatieve Geschiedenis, Klonen, Consumentensamenleving, Overbevolking
- Eerste editie
- 1932
- Oorspronkelijke titel
- Brave New World
- Beoordeling
- 4 van 5
- Aantekening
- Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem.“ O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší“ – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností. Vydání třetí, v nakladatelství Maťa první.










