Tanec slunce. Krvavý rituál síly a posvátné bolesti

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí v radosti i zoufalství, při hojnosti i hladu. „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze,“ říká John Oheň/Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů. Náboženství spojuje radost, soucit a lásku, avšak v jeho jádru se skrývá krutost a obětování spojené s krvavými rituály. Jste ochotni snášet posvátnou bolest, probodávat své tělo ostrými kolíky, nebo tančit celé dny bez jídla a vody? Rituály, které zahrnují bolest, ukazují na pocit uvěznění v těle, ale také na možnost překonání individuálních omezení a dosažení vyšších cílů. Pro spojení s Bohem je možné vydržet mnohá utrpení. Při Tanci slunce se Indiáni setkávají se světem Nejvyšších mocností a obětují to nejcennější – své tělo a krev. Malíř George Catlin v roce 1834 poznamenal: „Ó, jak hrozivý pohled! Díky Bohu, že je po všem.“ Mnozí vidí Tanec slunce pouze jako utrpení a krvavé rituály, ale to je jen malá část obřadu. Celý rituál je přesně řízená symfonie, vrcholící bolestivým propichováním tanečníků, kteří po skončení obřadu zažívají vnitřní klid a znovuzrození. Obětovali dobrým silám svou krev.