Společnost věčného mládí

Kniha analyzuje dopady jedné z největších sociokulturních změn druhé poloviny 20. století, kdy došlo k nebývalému nárůstu nové společenské kategorie - adolescentů. Autor zkoumá mentalitu těch, kteří se nacházejí v přechodné fázi života, charakterizované neuzavřeností životních voleb. Tato kategorie významně sílí po druhé světové válce, v období přechodu od společnosti průmyslové k postindustriální. Vznik kultu věčného mládí je spojen s motivy touhy bez hranic, popřením autorit a iluzí neomezené individuální volby, což autor dokládá jako inspiraci pro postmoderní myšlení. Ukazuje, jak tento způsob myšlení přetrvává i v hypermoderní společnosti od přelomu 70. a 80. let. Kult mládí převrací skutečné vztahy ve společnosti a zakrývá, že vlastnosti přičítané mladé generaci jsou ve skutečnosti požadavky zvenčí, vyvolávané logikou firem, politiky a médií. Tento kult zastírá poměry, v nichž vyrůstají nové generace, a odvádí pozornost od skutečných problémů, kterým čelí. Uměle pěstovaný kult neúprosně popohání k vyšší výkonnosti všechny generace v zájmu zvyšování profitu velkých firem a finančních trhů.