Všichni mají pravdu

Románový debut jednoho z nejznámějších filmových režisérů současnosti, Oscarem oceněného Paola Sorrentina, zkoumá Neapol v kontextu dětství a současnosti. Hlavní postava, popový zpěvák Tony Pagoda, je inspirována postavou ze Sorrentinova filmového debutu Přebytečný člověk (2001). Tony, nyní ve svých čtyřiceti čtyřech letech, hledá a oplakává starou Neapol, kterou známe z dobových filmů. Děj se soustředí na neapolskou neděli roku 1980, kdy je město prosyceno kokainem a lidé se potýkají s těžkostmi. Tonyho vzpomínky nás vracejí do poválečné bídy a začátku ekonomického zázraku, kdy se potýkal s panictvím a nevěděl, že svědomí je mnohem těžší břemeno. Po stovkách erotických dobrodružství a horách kokainu se Tony, unavený životem, dostává do nezářné budoucnosti nového tisíciletí, charakterizovaného úpadkem a "slovní anorexií". Pro Tonyho, který je lovcem epifanií a nostalgickým hledačem autenticity, je to smrt kultury a degenerace společnosti. I když může být vnímán jako cynik, je to velké dítě, které touží po autenticitě a obrací se na čtenáře s baudelairovským oslovením, vyjadřujícím jeho vnitřní konflikt a touhu po spojení.