Das stille Haus

Meer over het boek

Stephan Clary, nadaný a vysoce citlivý mladý vypravěč, vyrůstá ve Vídni na konci 19. století. Konec doby, rozpad Kakanie, odpovídá pomalému rozkladu manželství jeho rodičů. Otec bez iluzí předvídá politické změny a sociální přetřesy, opovrhuje jimi, ale nemá proti nim nic jiného než cynismus. Jeho matka však nachází způsob, jak tiše přežít: miluje to, co bylo, věci přírody, dary ročních období, co trvalo dlouho, obydlí malých lidí a malé lidi v nich, ne méně než svůj městský dům ve Vídni. Stephan se připojuje k matčině filozofii přírodní romantiky, neboť mu zdá se, že mu poskytuje prodloužení idylického způsobu života, a také on nechce uzavírat pakt s přicházejícím novým. Lenz tiše maluje obraz emocionální materské vazby a outsiderství, tiché věrnosti a víry v naplněnou budoucnost.