Parameters
- 208bladzijden
- 8 uur lezen
Meer over het boek
Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?
We hebben in totaal boeken Jidiš pro radost (2013) op voorraad.
Een boek kopen
Jidiš pro radost, Leo Calvin Rosten, Ota Ornest
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Staat van het boek
- Goed
- Prijs
- € 4,79
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Jidiš pro radost
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Leo Calvin Rosten, Ota Ornest
- Uitgever
- Leda
- Jaar van publicatie
- 2013
- Formaat
- Hardcover
- Aantal pagina's
- 208
- ISBN10
- 8073353334
- ISBN13
- 9788073353339
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Studieboeken, Esoterie & Religie, Taalwoordenboeken en Leerboeken, Religieuze onderwerpen, Humor, Religie, Handleidingen en Gidsen, Talen, Woordenboeken, Joden, Judaica, Joodse Literatuur, Jodendom, Grappen & Anekdotes, Joodse cultuur, Jiddisch, Joodse Anekdotes
- Eerste editie
- 1968
- Oorspronkelijke titel
- The Joys of Yiddish
- Beoordeling
- 4,2 van 5
- Aantekening
- Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?