Živnost paní Warrenové

Satirická divadelní hra George Bernarda Shawa, nositele Nobelovy ceny za literaturu, se zaměřuje na problematiku kuplířství a byla ve Velké Británii zakázána až do roku 1925. Hlavní postava, paní Warrenová, byla kdysi chudou dívkou, která se rozhodla neotročit ve fabrice za nízký plat. Místo toho se stala majitelkou luxusních veřejných domů a získala si přízeň bohatých a vlivných klientů. Hra, která vyšla jako 145. svazek v edici D, měla své soukromé představení v Londýně v roce 1902, následovaná inscenacemi v New Yorku a New Havenu v roce 1905 a v Praze a Berlíně v roce 1907. Ještě v roce 1955 byla považována za nevhodnou pro uvedení v pařížském divadle Comédie-Française. Třetí a poslední z tzv. Neutěšených her zkoumá souvislosti mezi mocí, penězi a sexem, podobně jako autorova prvotina Domy pana Sartoria. Paní Warrenová se rozhodla využít své fyzické přitažlivosti k větším ziskům a zaměstnávala dívky z chudých poměrů. Její dcera Vivie, po ukončení studia na Cambridgeské univerzitě, odhalí zdroje matčina bohatství a vlivu. I když chápe matčino jednání, odmítá její způsob života a rozhodne se žít na vlastní pěst.