Je koopt precies het boek dat op de foto staat
Parameters
- 82bladzijden
- 3 uur lezen
Meer over het boek
Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)
Een boek kopen
Básně Svaté Terezie z Lisieux, Thérèse of Lisieux
- Taal
- Jaar van publicatie
- 1995
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Staat van het boek
- Beschadigd
- Prijs
- € 8,68
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Thérèse of Lisieux
- Uitgever
- Karmelitánské nakladatelství
- Jaar van publicatie
- 1995
- Formaat
- Hardcover
- Aantal pagina's
- 82
- ISBN10
- 8085527928
- ISBN13
- 9788085527926
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Waargebeurde verhalen, Esoterie & Religie, Biographies, Religieuze onderwerpen, Religie, Spiritualiteit en religie, Autobiografie en memoires, Christelijke thema's, Christendom, Theologie, Geloof, Christelijk Leven, Katholieke Kerk, Religieuze thema's, Spirituele Ontwikkeling, Mystiek, Biografieën van vrouwen, Autobiografische romans, God en Mens, Heiligen en heiligen, Religie en Kloosterleven, Biografieën van wetenschappers, Karmelieten en Karmelietessen, Heilige Theresia van Lisieux, 1873-1897
- Eerste editie
- 1898
- Oorspronkelijke titel
- l'Histoire d'une Âme
- Beoordeling
- 4,45 van 5
- Aantekening
- Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)