Dcery Marie Terezie

Marie Terezie přivedla na svět šestnáct dětí, z nichž jedenáct byly dcery. Biografie se zaměřuje na osudy osmi z nich, které se dožily dospělosti. Autor vyvrací předsudky o císařovnině sexuální frivolnosti a zobrazuje ji jako vzornou manželku a matku, která své děti hluboce milovala. Habsburské postavení však znamenalo, že dcery často hrály roli šachových figurek v dynastických hrách, přičemž jejich city a svobodná rozhodnutí byla potlačena politicky výhodnými sňatky. Osudy většiny dcer byly poznamenány tragédií. Například Marie Antoinetta, manželka francouzského krále Ludvíka XVI., skončila pod gilotinou. Marie Amálie, politicky nadaná, byla nucena si vzít bigotního vévodu z Parmy, s nímž prožila 33 let nešťastného manželství. Krásu Marie Alžběty zohyzdily pravé neštovice a našla útočiště v klášteře. Johanna Gabriela zemřela ve dvanácti letech a Marie Josefa těsně před svatbou ve šestnácti. Její snoubenec se stal manželem mladší sestry Marie Karolíny, která se stala královnou, ale byla sesazena Napoleonem. Dvě dcery však našly štěstí; Marie Kristina se provdala z lásky a Marie Anna, navzdory tělesnému postižení, vedla duševně bohatý život v Klagenfurtu, obklopena významnými osobnostmi své doby.