My, hoši z pohraničí

Meer over het boek

Útlá knížečka, na půl hodiny čtení, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci a kdovíjaká ještě směska. Pro ostatní Čechy (Pražáky zvláště) zprávy z jiného světa. Ta nejdůležitější z nich je tato: Stalo se a bylo, nedá se odestát, a kolik je hrobů, o kterých nikdo neví. Poučení? Skrze Aymého Zelenou kobylu: Který Francouz si dneska láme hlavu, že před skoro sto padesáti lety znásilňovali pruští vojáci jejich prapraprababičky? Asi jako v Hruškově majstrštyku Smrt Karla Fábery: „Děti pocházející z těchto prapodivných svazků však už problémy mezi sebou neměly. Národnost jejich rodičů jim mohla být ukradená.“