Z Prahy až do Buenos Aires

V první dekádě první republiky se zásadně změnily podmínky pro československé umělkyně, které mohly vystavovat v zahraničí a zapojit se do kontextu „ženského umění“ a moderního umění jako celku. Politici meziválečného Československa si uvědomovali, že export umění může posílit status mladé demokracie a přinést ekonomický profit. „Ženské umění“ se stalo zajímavým artiklem v rámci kulturních výměn a zahraniční politiky. Výstavní katalog se zaměřuje na dosud málo studovaný fenomén „ženského umění“ na české výtvarné scéně dvacátých a třicátých let 20. století, přičemž klade důraz na jeho roli v státní reprezentaci. Hlavní součástí katalogu je rekonstrukce významných „vývozních“ expozic, které organizovaly ženské spolky a umožnily umělkyním z prvorepublikového Československa vstoupit na mezinárodní scénu. Katalog vyzdvihuje práce českých meziválečných umělkyň, včetně známých představitelek užitého umění a méně známých malířek a sochařek. Neopomíjí ani představitelky „středního proudu“, které odrážely diletantismus a konformismus v oficiální propagaci českého umění. Kniha vychází v rámci projektu Aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI Ministerstva kultury ČR. Grafický design vytvořila Barbora Toman Tylová.